Dovolím si připojit se k jednomu z témat pro tento měsíc na Klubu blogerů. Těmi jsou "Blogování" a "Rok 2100". Tak schválně, co byste si vybrali vy? Já v tom mám naprosto jasno.
Blogování je koníček stejně jako cokoliv jiného. To, že se bloger nestane slavným spisovatelem, přece neznamená, že je to k ničemu. Je to stejné, jako kdybyste dělali cokoliv jiného... ať už se jedná o pečení dortů nebo fotografování. Že za to nedostane michelinskou hvězdičku nebo vaše snímky nezdobí stránky světoznámého časopisu? A co na tom? Důležité je, že to člověka baví.
Počátky mého blogování sahají někdy do roku 2010. V té době jsem chodila na střední školu. Na nápad založit si blog mě přivedla spolužačka, která ho tehdy měla. Dost jsem kreslila a psala, takže se tam objevovaly hlavně moje obrázky a básničky, sem tam něco o kočkách nebo deníčkové články, hlavně o mém působení v šermířské skupině. Tehdy jsem si nakreslila jednu postavičku, kterou jsem nějak pojmenovala a to jméno jsem používala jako přezdívku na blogu. Možná bych ten obrázek ještě někde našla, kdo ví.
Na můj blog bohužel přišla moje rodina. Rozebírali, co tam mám a nemám, dobírali si mě kvůli tomu a ještě jsem dostala vynadáno, že nemám co psát na internet "jakési krávoviny". Velice se mě to dotklo a dodnes to beru jako křivdu. (Možná i to je jeden z důvodů, proč ohledně svých volnočasových aktivit nejsem sdílná a otázka "co jako pořád děláš" nebo spíše způsob, jakým je pronesena, mě lehce vytáčí.) Po nějaké době jsem si založila další blog a náplň byla v podstatě totožná - moje tvorba, kočky, povídání o šermířských akcích a sem tam něco navíc.
Pak blog.cz ukončil svou činnost a já jsem se objevila tady na blogspotu. V současné době skoro nekreslím a báseň jsem nenapsala pěkně dlouho, jen občas ve wordu napíšu kousek povídky, takže to tady ovládají mé kočky, zatím. Do toho se občas objeví nějaké fotky, něco z výletu či nějaký výtvor z kuchyně. (Mňam.) O tomto blogu ví můj přítel, občas se o tom i bavíme. Kdyby si mě chtěl někdo zase dobírat, co tady píšu a kritizovat to s tím, že dělám hovadiny, tentokrát bych ho hnala (lopatou).
Mám různé zájmy a mezi ně patří i psaní (čehokoliv). Přijde mi to stejně hodnotné jako jiné činnosti. Naťukat pár řádků, ať už svých myšlenek nebo o kočkách je prostě fajn. Když píšu, mám dobrý pocit. Stejný, jako když v kuchyni splácám další "dort" nebo když namaluju kamínek. Kdyby můj první blog nebyl odhalen a kdyby server blog.cz nebyl zrušen, pravděpodobně bych na své tehdejší internetové adrese byla doteď. A jak to máte se svým blogováním vy? Zažili jste kvůli tomu třeba nějaké nepříjemné situace?
Napsala jsi to moc hezky. Blog nemusí být žádné veledílo, hlavně, když nám psaní dělá radost. Já jsem se nikomu z blízkých, ani příteli nesvěřila, že si píšu blog, ráda zůstávám v anonymitě :)
OdpovědětVymazatJe to zkrátka zájem jako každý jiný a já druhým jejich zábavu také nekritizuju :-) Každý máme holt něco. On by si toho přítel stejně asi všiml, když kolikrát sedím vedle něj a píšu.
VymazatLili, já začala blogovat v lednu 2010. Na původní platformě jsem byla v Autorském klubu. Tu výhodu, že moje články byly na "titulce" jsem opustila a přešla sem na blogspot. Už dávno jsem odhalila svou totožnost i podobu, netajím ani své problémy. Prvotní záměr, proč jsem začala blogovat, se snažím udržet i tady.
OdpovědětVymazatPárkrát jsem se setkala s hnusnými komentáři, ale chodily mi převážně přes Zprávu autorovi, kde byla jakási anonymita. Občas se odmlčím a udělám si blogové prázdniny.😀
Jsem tady s váni všemi moc ráda.
Tak to už máš za sebou také pěkných pár blogovacích let :-) V Autorském klubu jsem byla také, nějakou dobu, ale pak jsem měla nějaký ten měsíc pauzu a po návratu jsem zjistila, že už tam nejsem.
VymazatNo jo, v anonymitě jsou lidé největší hrdinové, ale do očí by to druhému neřekli, co napíšou. Se sdělováním věcí z osobního života jsem zkrátka opatrná, pořád mám v hlavě takové to "co kdyby si to někdo přečetl, kdo mě zná". Naštěstí mám ke sdělování i zajímavější věci, tak se tím teď příliš zabývat nemusím :-)
Hlavní je, aby nás to bavilo :-) Někdo z mého okolí to ví, někdo ne. Úmyslně to netajím ale ani se tím nechlubím.
OdpovědětVymazatPodle mě by někteří z mého okolí tuto zálibu asi příliš nepochopili. Ale co, lepší je mít aspoň nějaké zájmy než žádné :-)
VymazatJá bloguji už hodně dlouho a asi proto už mě to tolik nebaví.Navíc některé moje kamarádky ani nechápou,že někdo může vysedávat u počítače.Což,když nafotím třeba 300 fotek,než je projdu chvíli trvá.A nevydržím už ani dlouho sedět.Moje rodina ví,že mám nějaký blog,ale chodí se dívat tak vnoučata a manžel,u toho jsem ráda,že mi dělá řidiče a ten má svoje zájmy a já se s blogem nikomu nechlubím.
OdpovědětVymazatMěj hezké velikonoční svátky
To je ono - lidé to často berou jen jako "vysedávání u počítače", ale s tímto postojem prostě nemůžu souhlasit. Stejně tak já neposuzuju zájmy druhých :-)
VymazatPodle mě je blogování fajn. Často je to tady o kočkách, ale i mimo to se mi témata hledají snadno a momentálně mě to dost baví :-)
Měj se hezky :-)
Bloguji od roku 2009,blog mě založil nejstarší vnuk bylo mu tehdy 12 let.Přišel s tím nečekaně, bylo to v období, kdy se tak nějak usekla naše spolupráce,vnuk rád kreslil a já mu k tomu skládala slovní doprovod, básně, mini povídky. Vnuk směřoval k hudbě a já začala psát blog. Blogováním se odreaguji,občas zajdou na blog děti, manžel a samozřejmě nejstarší vnuk. Do éteru o blogování nemluvím, to spíš mezi přáteli manžel zmíní, nemám to ráda.
OdpovědětVymazatLilian, měj i nadále radost z blogování. ☺ ♥ ☺
To už je ale pěkná doba! A pořád je o čem psát, že? :-) Jé, tak to jste měli hezkou spolupráci, a kreativní, to je super. Kdyby se o mém blogování přítel někde zmiňoval, asi bych z toho také nebyla nadšená.
VymazatDěkuji :-))
Blog mám od ledna 2009, mám na kontě víc než 2000 článků a jsem rád, když se o tom, že píšu na blog, ví mezi lidmi co nejvíc - včetně mých nejbližších. Proto blog píšu, aby ho lidé četli :-). Párkrát za tu dobu jsem měl nějakou komentářovou šavlovačku, ale nic, co by se nedalo zvládnout.
OdpovědětVymazatÚctyhodná blogová historie :-) Přijde mi, že ve svém okolí nemám zrovna typ lidí, kteří by pro psaní na blog měli pochopení, tak se o tom s nimi ani nebavím. Úplně si dovedu představit to jejich "zase vypisuješ na internetu krávoviny". Tuto zálibu asi nejlépe chápou ti, co se jí sami věnují. Mám pár svých čtenářů a s tím si vystačím :-)
Vymazat