Zase se podíváme na kočky. A to konkrétně na ty naše dva výlupky, kteří si k sobě velice sedli. Tím mám na mysli Ňufáka a Ivana.
Velikostně je mezi nimi pořád rozdíl, ale přesto si kluci kocouří rozumí. Hlavně co se týče různých lumpáren, v tom jsou zajedno. Takto se způsobně usadili ve vaně, tak jsem je rychle cvakla.
Asi o dvě minuty později už se zase mordovali. To dělají několikrát za den. A nebo tady na sebe číhají a nahání se. Aspoň má Ňufák vyžití. Maličký na něj sice nestačí, ale snaží se. Někdy ho Ňufák umývá, ale často to skončí právě takto.
Občas mrňouse jen sleduje z dálky, přesněji řečeno ze skříně. To je super rozhledna, odtud mu nic neunikne.
Tady si pánové dali sraz v koutku, kde máme sušičku a také jejich kadiboudy. Ivan se válí a snaží se chytit Ňufákův ocas a ten na to jen kouká...
Mrňous pózuje na kadibudce, je tam jako na výstavce. Je to pěkný kulišák.
"Mamko, já nic, já jsem hodný."
"Mamko, já nic, já jsem hodný."
Za chvilku to vypadá zase takto. Ivánek se snaží ulovit Ňufákovu tlapku, ale ten ho chce za každou cenu umýt. Údržba kožichu je přece důležitá a prostě musí být. Ti dva se opravdu hledali, až se našli. Je to dvojka k pohledání a my tak máme každý den o zábavu postaráno.
Žádné komentáře:
Okomentovat