Od mého posledního reportu z města jsou to dva týdny a myslím, že je na čase se opět podívat do ulic. Nebudeme se pohybovat žádné okrajové části, ale opět to bude v centru. Je tady spousta uliček, a tak tady toho může člověk hodně nachodit.
Začneme na ulici Česká. V místě, kde s z ní odpojuje ulice Veselá, stojí tak už asi stopadesát let ten nesmrtelný stánek s květinami. Jmenuje se to jednoduše - "Kytky na České".
Z České jsme se dostali na náměstí Svobody. Chtěli jsme si dát něco na jídlo, tak jsme si náhodně vybrali nějaký podnik. Bylo hezky a teplo, tak jsme se posadili venku.
Než nám přinesli jídlo, rozhlížela jsem se kolem a pozorovala to azuro. Moje objednané jídlo zapomněli zadat do objednávkového systému, protože si ho obsluha nezapsala. Čekání se tedy trochu protáhlo.
Nakonec jsem se dočkala - smažené závitky a rýžové nudle. Bylo to dobré, ale nevím, jestli sem ještě půjdeme. Nezapsat si si objednané jídlo, to je dost začátečnická chyba. Stát se to může, ale nevím, jestli by se mi příště chtělo čekat. Kromě toho, podniků, kde se může člověk najíst, je tu spoustu.
Po jídle jsme se zvedli a šli ulicí Zámečnická...
... přes Dominikánské náměstí...
... ke Staré radnici.
Tady jsme se na chvilku zastavili, abychom to mohli omrknout. Je to tady opravdu malebné a takové klidnější zákoutí.
Někdy se určitě podívám i dovnitř.
V průchodu tady visí "Brněnské dračmen", tedy brněnský drak. Je to taková zdejší zajímavost a kuriozita a o původu tohoto "draka" kolují různé pověsti. Nechám na každém, ať si vybere tu, co se mu nejvíc líbí. Můžete si o něm přečíst na stránkách "Go to Brno". Kromě toho jsou tyto stránky také plné tipů, co v Brně navštívit, ať už se jedná o místa nebo konkrétní akce.
Pak jsme se usadili v jednom podniku na Zelném trhu. Samozřejmě jsme seděli venku, abych mohla pozorovat ten cvrkot. Vlevo můžete vidět Moravské zemské muzeum, vedle něj, trochu víc zastrčené, divadlu Husa na provázku.
Chvilku jsme tu poseděli. Bylo zajímavé pozorovat ten venkovní letní šrumec.
Koukala jsem kolem sebe...
... a také jsem zvedla hlavu vzhůru. Říkám si, jaké to asi je, otevřít jedno z těch horních oken, vykouknout ven a vidět všechno to hemžení pod sebou.
Průhled přes ulici Průchodní ke Staré radnici.
Nakonec jsme se ještě podívali na Brno z výšky. Zašli jsme si na vyhlídku, která je v Domě pánů z Lipé. O tom jsem psala už v březnu a příští článek z města začneme právě tady a okusíme něco málo z večerního Brna.
Žádné komentáře:
Okomentovat