Trochu jiné rozbalování balíku

 Jak asi už víte, pravidelně kočkám objednávám krmivo. Když dělám objednávku, beru toho tolik, aby to pro čtyři kočky vyšlo na měsíc a já tak nemusela chodit pořád do zverimexu a něco dokupovat. Snažím se to objednávat tak, aby mi balík přišel, když mám volno. Ne vždycky se to ale podaří, občas se stane, že se doručení trochu zpozdí.

A to se mi stalo i teď při poslední objednávce. Když mi volal kurýr, že mi veze balíček, tak jsem zrovna byla v práci. Nabídl mi, že mi balíček může dovézt později, jenže když jste v práci do večera, tak je vám to k ničemu. Aspoň jsem se dozvěděla, že se dá nastavit jiný den doručení, ale musí se to udělat den předem, jak přijde informační mejl od přepravní společnosti, že ho má v přepravě. Tak budu příště aspoň chytřejší. Takto byl balík uložený na výdejním místě, což by normálně nebyl problém, jenže balík měl přes dvacet kilo, a zrovna nebylo k dispozici naše auto ani manžel. Na výdejní místo jsem šla s batohem, s tím, že si to tam rozbalím, něco naházím do batohu a zbytek odnesu v krabici.

Došla jsem do prodejny s obuví a nahlásila, že si jdu pro balík. Pán se ptal jestli je to něco většího nebo menšího, tak říkám, že to bude spíše velké. Všechny balíky byly na jednom místě a když jsem viděla tu obří krabici se zelenou páskou, tak jsem řekla, že tady ten obří balík asi bude můj... a opravdu byl můj. Objednávala jsem i jiné věci, než krmivo, a tak mi nedošlo, že to zabere více místa než obvykle. Koukala jsem na tu obří krabici a domluvila jsem se s paní a pánem, co tam byli, že si to můžu rozdělit na dvakrát. To mě docela zachránilo, jinak nevím, jak bych to udělala. Naházela jsem tedy část věci do batohu, něco vzala do ruky, mazala domů a za chvilku to opakovala ještě jednou. Naštěstí jsem to měla domů kousek, takže to ani netrvalo dlouho. Když jsem měla v batohu druhou várku a v krabici už zůstaly jen kartonové škrabací pelíšky a chystala se, že to tak odnesu, tak mi paní nabídla, že tam tu krabici můžu nechat, že ji pak vyhodí. To bylo také super, tak jsem hodila batoh na záda, do ruky vzala ty pelíšky a šla jsem. Budu jim tam muset zanést něco jako poděkování nebo tam aspoň nakoupit.

Rozbalování tedy proběhlo netradičně už v prodejně. Jen jsem si nevyfotila tu obrovskou krabici, v tu chvíli jsem na to ani neměla myšlenky. Jenže doma bylo potřeba všechno zkontrolovat, jestli něco nechybí a roztřídit. To už se samozřejmě dělo za vydatné asistence Ňufáka a Ivana. Tedy nejdříve přilítl Ivan jako splašené torpédo, protože byl zrovna uprostřed hry a spapírovou kuličkou, kterou zase odněkud vylovil.

Pak sebou plácl k té hromadě a jen koukal.

Tady už přišel Ňufák, aby proběhla řádná kontrola. Mrňous se zrovna chystal všechny ty věci přeskočit a to se mu také povedlo.

Sice jsem tentokrát doma neměla krabici, v které to přišlo, ale Ňufák si i tak poradil.

Uvelebil se v menší krabici, v které byly konzervy Cosma ve variantě kuřecí s tuňákem. Prostě každá krabice se hodí, to je jasné. Opět jsem brala dost věcí značky Cosma, ale přibrala jsem i kapsičky od české značky Carnilove, malé konzervy Feringa, nějaké pamlsky, pudinky v kapsičce a také kartonové škrabací pelíčky. No bylo toho dost.

Ňufák už počítá, jestli je to všechno a do toho se zase přiřítí mrňavej, kterého tentokrát zajímá balení pamlsků v podobě tyčinek.

Tak tam čmuchá a šmejdí, až ho Ňufák olízne.

Byla to dřina a Ňufák z toho dostal žízeň.

Součástí objednávky byl i tento pelíšek z kartonu, který ihned po přinesení domů zcela nekompromisně obsadila Míma. Rozhodně nevypadala, že by chtěla své místo opustit, tak jsem ji radši nechala být.

Dostali jsme i dárek - malé balení granulek, což se mi zrovna hodilo. Pro balík jsem byla před první noční směnou a zrovna jsem zjistila, že doma už jsou granule skoro vyžrané a tak jsem aspoň nemusela zase ven a kupovat ještě granule, protože takto to mohlo počkat právě až po nočních. Jak si můžete všimnout, nějaký nenechavec už to stačil nakousat. Nechci na nikoho ukazovat prstem, ale nikdo z dospěláků to nebyl...

Koblížek se vůbec ničím nevzrušoval a spokojeně si hověl v ložnici na dece. Na co by se namáhal, když tuto práci udělají jiní. Radši si počkal, až panička půjde kolem a podrbe ho.

Když už jsem měla zkontrolováno, jestli přišlo všechno, tak jsem rovnou zasedla k počítači, abych to naťukala na blog. Slyšela jsem, jak se řítí mrňavej a pak si s něčím šustí pod stolem. Nedalo mi to a podívala jsem se, co tam ten rarach zase vyvádí. Ukradl si celý pytlíček s dřívkama matatabi a mordoval ho tam. Tady ty dřívka kočkám velmi voní, rády je okusují a tak si tím vlastně i čistí zuby. No a ta tady ten hamoun si usmyslel, že lepší bude mít celý pytlíček, než si hrát s jedním dřívkem. Sáček jsem mu zabavila, aby z toho měli něco i ostatní.