Koniklecová louka

 Mezi všemi těmi články o Finsku, kočkách a knihách bych vás také zase ráda vzala k nám, do Štatlu. Trošku jsem tento článek musela namáčknout mezi ty ostatní, protože jsem ho nechtěla psát až třeba někdy v květnu nebo snad v červnu. Nevadí mi, když o něčem píšu zpětně, ale tento článek se zkrátka hodí teď na jaře.

Tady v Brně máme jednu takovou přírodní zajímavost. V těsné blízkosti sídliště Kamenný vrch (v části Nový Lískovec) se nachází stejnojmenná přírodní rezervace, a právě tam můžeme najít Koniklecovou louku. Koniklec velkokvětý se vyskytuje i v jiných evropských zemích, například na Slovensku nebo v Maďarsku, ovšem v nejhojnější míře se vyskytuje právě zde.

Počet trsů konikleců přesahuje 60 tisíc, takže tím získává tato lokalita světové prvenství.

Tato stráň byla několik set let pastvinou, což jí propůjčilo určitý ráz a také díky tomu se tu koniklecům tak dařilo a daří. V době, kdy koniklec kvetl, se dobytek ještě nevyháněl na pastvu a po svém odkvětu se stáhl zpět do podzemního oddenku. Využití této oblasti svědčilo zajímavým rostlinám a jednou z nich je právě koniklec. Zvířatům takový koniklec nechutná a tak jeho růstu a výskytu může ublížit především člověk.

Když se po koniklecích šlape, tak jim to nesvědčí. K ochraně těchto rostlinek se tu v roce 2024 vybudoval tento dřevěný chodníček, a to právě v místech, kde proudily největší počty návštěvníků. Problém tu nastával zejména ve chvíli, kdy bylo po dešti a tak se původně půlmetrový chodníček rozšlapal na šířku tří metrů a už docházelo k tomu, že se šlapalo i po koniklecích.

Chodníček tedy výrazně přispěl k tomu, aby se pošlapalo méně kvítků. V minulosti tady bývaly také koniklecové hlídky, které upozorňovaly na to, kudy se může chodit.

Ale víte jak to je, lidé jsou různí a někteří prostě burani a tak se klidně usadí v záplavě fialových květů, jen proto, aby si tu udělali fotku nebo snad piknik. I takoví se najdou.

Koniklece většinou začínají kvést v druhé polovině března a kvetou ještě v dubnu. Vše záleží také na počasí.

Já jsem tu byla hned na začátku dubna, ve všední den. Ten den bylo částečně zataženo a docela chladněji. Některé koniklece byly zrovna zavřené, některé už byly odkvetené, ale přece se tady našly i ty otevřené. Možná kdybych šla v jiný (a teplejší) den, vypadalo by to lépe... jenže předtím jsem byla trochu marod a o velikonočním víkendu se mi sem nechtělo, protože to by tady určitě byla spousta lidí.

Takto jsem tady měla docela klid, byla tady jedna školková skupina a pár lidí. No a pokud by chtěl vidět někdo více rozkvetlých květů, může se podívat na jeden můj starší článek, kde mám fotky právě z tohoto místa.

A také jsem potkala tři kozy, které si to vesele pochodovaly za pánem. Což mi připomíná, že by se sem v budoucnu opět měla navrátit pastva.

Zachytila jsem také žlutý záchranářský vrtulník.

Koniklece a paneláky na dohled, to je opravdu zvláštní kombinace. Ale je dobře, že se taková přírodní rarita zachovala i v těsné blízkosti městské zástavby a neschlamstl to tady nějaký nenažraný developer.

Část koniklecové louky je takto ohraničena...

... ale nějaký ten koniklec roste i za tímto ohraničením. Takže dost možná ho má někdo i na přilehlé zahrádce. Koniklec se plot či jiné ohraničení neptá. Ten si vyroste tam, kde se mu to hodí a tam, kde mu nikdo dlouhodobě neškodí. Tato rostlinka s jemným chmýřím je chráněná a nesmí se trhat. Máte v okolí svého bydliště také nějakou zajímavost?