Kočičí peripetie

 Ono by se mohlo zdát, že s kočkami je jen zábava a žádné starosti, ale ono tomu tak úplně není. Jen ony takové věci nejsou tolik atraktivní pro psaní, ale stejně se podělím. Život s neposedným kotětem přinese mnohé, až se člověk kolikrát nestačí divit.

Když jsme si domů přinesli našeho šedivého mrňouska, tak jsem si docela oddechla. Nepřišel totiž žádný boj a ani od "velkých" koček nedostal lepanec. Postupně si na sebe všichni zvykali a kocourek přestával syčet, pak přišel společný odpočinek v jedné místnosti a také proběhly první honičky s Ňufákem.

Tak jsem si říkala, že to vypadá dobře, jenže pak se vyskytl takový nepříjemný problém. Koblížkovi zřejmě nebylo po chuti, jak tady to kotěcí torpédo lítá a neustále s něčím rachotí... a jednoho dne udělal loužičku. Asi je vám jasné, že to bylo tam, kde to být nemělo, jinak bych o tom nepsala. Uklidila jsem to a řekla si, že se to holt někdy stane.

Jenže pak přišel druhý den a já jsem objevila kousek mého počůraného oblečení. To už jsem tušila, že je něco špatně. Další den to byl zase pro změnu župan. Zkrátka většinou to bylo něco mého. V takovém případě je samozřejmě na místě jako první vyloučit případné zdravotní problémy. Jenže i když se ukáže, že to nejsou zdravotní problémy, je potřeba to nějak vyřešit.

Prostě a jednoduše, Koblížek měl evidentně svůj názor na nového obyvatele naší domácnosti a takto se rozhodl ho dát najevo. Každý den to bylo něco a ten kolotoč praní těchto mých věcí a úklidu už byl lehce únavný. Mým nejlepším kamarádem v této situaci se stal odstraňovač pachů ve spreji. Jako úplně poslední možnost pro mě byla konzultace s kočičím specialistou, který řeší i tyto potíže, ale to bylo opravdu až poslední řešení. Pozvat si někoho takto domů, to je docela zásah do komfortní zóny. Ale když by to jinak nešlo, tak bych to nějak snesla.

Předtím jsem však ještě zavítala to zverimexu a tam vybrala nakonec dva přípravky z toho, co mi bylo doporučováno. Tak jsem se opravdu modlila, aby aspoň jeden z nich zabral. No a tak se stalo, že se u nás doma objevil Felliway do zásuvky. Tento přípravek obsahuje feromony pro kočky, má uklidnit a zapůsobit ve stresových situacích... no prostě a tak. Po pravdě, moc jsem tomuto přípravku nevěřila a ani jsem si nemyslela, že by se u mě doma někdy objevil... ale už je to tak.

Poslední incident se stal ráno a během dne jsem pak byla ve zverimexu a do zásuvky strčila onu údajně zázračnou věc. No a pak se čekalo, jestli se opět stane nějaká nehoda. Ten den už nic nepřišlo a tak jsem vyčkávala, co bude následující den. A víte co bylo? Nic. Nestala se žádná nehoda. Říkala jsem si ale, že se nebudu předčasně radovat a ještě vydržím. No a ten další den také. Pak už se mi trochu ulevilo a byla naděje, že už nebude žádný čůrací incident. Asi tři dny byl klid a po této pauze, kdy už jsem v duchu začínala jásat, to ten náš zrzavec udělal zase. Pak byl opět tři dny klid a poté zase následovala nehoda. U zakoupeného přípravku se plný účinek měl dostavit po sedmi dnech... což my jsme s tím byli těsně na hraně. Tak jsem si říkala, že ještě počkám...

Možná si jen kluci kocouří na sebe potřebují více zvyknout a Koblížek snad pochopí, že on je pořád můj obrovský mazel. Možná na malého žárlil a cítil se ve své pozici ohrožený a takto se projevil. Feliway máme doma druhý týden a momentálně přichází "nehoda" po čtyřech dnech. Držte nám palce, ať to dobře dopadne a my se dostaneme na nulu. Koblížkovi se samozřejmě věnuju, škrabkám ho, pak ho beru na ruky a když má náladu, tak ho vyčešu, to se mu totiž líbí. Je to sice velký kocour, ale pořád potřebuje paničku. Věnuju se i ostatním a občas mám pocit, že nic jiného nedělám. S kočkama to tak někdy je.