Kam v Brně na knihy

 Chodíte pro knížky do knihovny nebo si je raději kupujete? U mě je tedy mnohem častější druhá varianta. Využívám jak možnost objednání četby na internetu, ale chodím i do kamenných prodejen. To množné číslo píšu záměrně, protože tady v Brně rozhodně není nouze o místa, kde se dají knihy koupit... a právě na některé takové bych se teď chtěla podívat.

Jako první musím zmínit prodejnu Knihy Dobrovský, která se nachází na rohu ulice Joštova, kde se kříží s ulicí Česká... takzvaně "na Čáře". Kousek odtud je třeba Moravské náměstí a pohodlně se sem dostanete hromadnou dopravou. Toto knihkupectví je na patra a je největší na Moravě.


Občas sem zajdu a málokdy odtud odejdu s prázdnou. Naposledy jsem tu byla vyzvedávat objednávku z e-shopu. Měla jsem totiž k dispozici slevový kód, ale dal se uplatnit pouze při objednávce a nechtělo se mi platit za dopravu, takže jsem zvolila vyzvednutí na prodejně, což mě nestálo ani korunu. Člověk se tu snadno zapomene při procházení všech těch knih. V horním patře je také možné dát si třeba kávu a něco sladkého k tomu.


Když byste se posunuli o kousek dolů po ulici Česká, narazili byste na knihkupectví Barvič a Novotný. Vždycky mi ten název připadal zajímavý, ale nikdy jsem po tom nepátrala, až teď. Toto knihkupectví bylo založeno v roce 1883 Josefem Barvičem a později se k němu přidal jako další provozovatel Novotný, který sem původně nastoupil do učení. V tehdejším Brně převažovala němčina a toto tady bylo první české knihkupectví.


V roce 1913 se knihkupectví přesunulo, ale jen o pár čísel vedle. Pořád to bylo na ulici Česká, která se původně jmenovala Rudolfova. Na tomto místě knihkupectví sídlí dodnes. V roce 2017 prošlo rekonstrukcí, ovšem ta v interiéru proběhla velice vkusně a když vstoupíte dovnitř, dýchne na vás úplně magická atmosféra. Možná si řeknete, co je na tom, provozovat knihkupectví, ovšem po válce s nástupem nového režimu přišly problémy. Knihkupectví bylo zestátněno a přejmenováno, a Novotný, který přebral jeho provoz po Barvičovi (ten zemřel 1924), byl vězněn a v roce 1952 zemřel. Rodině se toto knihkupectví navrátilo až v roce 1991. V roce 2013 pak rodinný podnik (bohužel) skončil a pokud vím, v současnosti spadá pod síť Luxor, ovšem název zůstal.


Další knihkupectví, které občas navštívím, je docela malé, ale za to když vejdu dovnitř, připadám si jako v nějakém kouzelném krámku. To se nachází v městské části Královo Pole, na Palackého třídě a jmenuje se Styria. Zatím jsem tu za kasou viděla jednu paní a pak takového staršího pána a oba jsou super. Rádi poradí a také mají přehled. Jednou za čas sem zajdu, protože mám ráda tu atmosféru a při placení prohodíme pár slov. Zakoupenou knížku vždycky dostanu zabalenou do papírového sáčku, a to se mi moc líbí. Není tady sice tolik knížek, jako ve velkých knihkupectvích, ale ta atmosféra tady je k nezaplacení.


Samozřejmě tady máme i knihkupectví Luxor a to najdeme například v nákupním centru Královo Pole. Je to docela velký prostor a moc často sem nechodím, tak se tady hůře orientuju. Vlastně bych řekla, že se trochu motám. Výběr je tu velký a dají se tu kromě knih pořídit i různé drobnosti.


Zde uvedené prodejny rozhodně nejsou v Brně jediné. Je tady spousta dalších, kde se dají koupit knihy, ale není v mých silách je sem dát všechny najednou. Všechna knihkupectví ani neznám, ale řekla bych, že nějaké se najde snad v každé brněnské městské části... někde méně, někde více. Osobně nejvíce navštěvuju Knihy Dobrovský, tam mi to zkrátka vyhovuje. Zde ve výběru jsem uvedla prodejnu na Joštově, ale máme tu ještě jednu... a kdo ví, třeba se dostane na řadu v nějakém dalším podobném článku.

A musím říct, že jsem si tady s tím článkem totiž trochu naběhla. Co by to bylo za článek, bez fotek jednotlivých míst, že? Článek jsem měla rozepsaný už delší dobu, ale pořád mi chyběly fotky. Do Luxoru jsem šla uplatnit darované poukázky a kolem maličkého knihkupectví občas chodím, takže to bylo jednoduché. Jenže pořád jsem neměla cestu k Dobrovskému a ani k Barvičovi. Až jednoho dne jsem si řekla, že tam pojedu, ať už to mám komplet. U Dobrovského to bylo raz dva, jenže pak jsem šla k Barvičovi a tam jsem se trochu zadrhla. Kromě interiéru jsem se totiž začala rozhlížet i po knížkách a stálo mě dost přemáhání odejít s prázdnou. V březnu už jsem si totiž nějaké knížky koupila a další budou muset počkat. V dětské sekci mě zaujal tady ten kočičí kousek...


Pak mi padl zrak na tady tu knížku. V té záplavě jsem zkrátka zaregistrovala finské jméno. Navíc mi bylo povědomé a pak mi to došlo, že tento autor psal i o finském závodníkovi Formule 1 (Kimi Räikkönen). Nekupuju každou knížku, ale kdo ví, tady ta by mohla dostat zelenou, když je autor Fin. Nakonec tady ten článek přišel na řadou dlouho poté, co jsem ho rozepsala, a dokončila jsem ho až teď, v březnu. Ale nakonec se to hodí, když je březen měsíc čtenářů.


14 komentářů:

  1. Krásná procházka po knihkupectvích. Úplně cítím tu vůni nových knih, to mám moc ráda...
    Lili, měj hezké modré pondělí, Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Návštěva knihkupectví je takový balzám na duši... i když si človék nic nekoupí 🙂

      Vymazat
  2. Knihkupectví navštěvuji ráda a dost často odejdu i s knihou ač jsem si řekla už dávno,že nové knihy kupovat nebudu.Máte krásné a velké prodejny.U nás je jedna,ale často jezdíme do větších měst a tam si to užívám.Jinak chodím do knihovny
    Lili,hezký nový týden

    OdpovědětVymazat
  3. Já už chodím převážně do knihovny. Ale do knihkupectví chodím ráda. Miluji tu vůni knih. Novou knížku nejprve doslova očichám. :-) S prázdnou neodejdu, ale většinou je to knížka jako dárek.
    Hezký den !
    Hanka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dříve jsem chodila hodně do knihovny... a pak se to nějak přetočilo. Říkám si, že bych mohla zase začít chodit, ale zaťim je to jen neurčitý plán...

      Vymazat
  4. Moc ráda navstevuji knihkupectví pokud je příležitost. Jinak si musím vystačit s objednáváním - což je sice rychlé a pohodlné, ale já mám raději tu hodinku s tou všudypřítomnou vůní knih. 🙂
    Ráda bych poděkovala za zajímavý předchozí knižní příspěvek. Četla jsem ho, ale můj komentář je asi ve spamu - často se mi v poslední době stává, že nejdou psát komentáře...
    Hezký den. 🙂

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Při objednávání se snadno zapomenu, kolik knížek v košíku mám, tím jak je nevidím. Klikám a klikám a pak se nestačím divit, takže pak zase nějaké položky z košíku odstraňuju 😃 Děkuji za upozornění. Ano, vím že se to stává a jednou za čas, nebo prostě jak si vzpomenu, nahlídnu na komentáře v administraci, jestli nějaký nezlobí.

      Vymazat
  5. Mám ráda atmosféru knihkupectví, ale těch menších. A že už jich je pomálu.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. V těch je to úplně jiné. Bohužel, konkurence velkých řetězců, které mnohdy vyprodávají knížky za pár desítek korun, je pro tyto podniky dost likvidační...

      Vymazat
  6. Lili, také dávám přednost nákupu knih před knihovnami. Miluju vůni papíru a tiskařské černi. Občas si nějakou knihu objednám přes internet, ale jít do knihkupectví, to se nevyrovná ničemu.
    Barvič a Novotný spolu s Kanzelsbergem založili tuším v roce 1993 soukromou školu pro knihkupce a nakladatelské pracovníky. Náš syn jí vystudoval, patřil mezi její první absolventy. Slavný pražský knihkupec Vráťa Ebr ho přesvědčoval, aby se této profesi věnoval a šéfoval mu na jedné z jeho prodejen. A já se těšila, že mu budu chodit pomáhat, budu u zdroje a žádná novinka mi neuteče....
    Syn se nikdy tomu, co vystudoval, nevěnoval. Bohužel.
    Měj hezké dny. 🌷

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jé, tak to jsem ani nevěděla. Je to zajímavé vyprávění, děkuji. No, také si říkám, že je škoda, že to nedopadlo. Myslím, že by mohlo být zajímavé být takto "u zdroje... ale co se dá dělat.

      Vymazat
  7. V Brně jsem byla mockrát, jenže... já si zpaměti nevybavuji názvy ulic, ano, Českou znám, Zelňák i Moravské nám. taky, ale jinak pracuji s mapou 👍 . Chodila jsem do několika knihoven a ráda navštěvuji knihkupectví. Asi mi sudičky vštěpily lásku ke knihám a poznání, ale moje prateta - to byla čtenářka, která si vážila knih tak, že jsem to u jiných neviděla.
    Příjemné předvelikonoční dny.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Na mapu já nedám dopustit. I když píšu tady ty články ze Štatlu, tak si ji většinou otevřu, abych se náhodou nespletla a nenapsala nějaký blábol. Někdo na knihy je, někdo prostě není. Jsem ráda, že zrovna já jsem čtenář. Myslím, že dříve si lidé věcí, jako jsou knížky, vážili více, než dnes. Děkuji :-)

      Vymazat

Jak si tu žijeme s koťátkem

 Všichni jste určitě zaznamenali, že se u nás doma objevil nový kočičí přírůstek. O tom, jaké to je a co tady nejen on vyvádí, bych mohla ps...