Kam v Brně na knihy

 Chodíte pro knížky do knihovny nebo si je raději kupujete? U mě je tedy mnohem častější druhá varianta. Využívám jak možnost objednání četby na internetu, ale chodím i do kamenných prodejen. To množné číslo píšu záměrně, protože tady v Brně rozhodně není nouze o místa, kde se dají knihy koupit... a právě na některé takové bych se teď chtěla podívat.

Jako první musím zmínit prodejnu Knihy Dobrovský, která se nachází na rohu ulice Joštova, kde se kříží s ulicí Česká... takzvaně "na Čáře". Kousek odtud je třeba Moravské náměstí a pohodlně se sem dostanete hromadnou dopravou. Toto knihkupectví je na patra a je největší na Moravě.

Občas sem zajdu a málokdy odtud odejdu s prázdnou. Naposledy jsem tu byla vyzvedávat objednávku z e-shopu. Měla jsem totiž k dispozici slevový kód, ale dal se uplatnit pouze při objednávce a nechtělo se mi platit za dopravu, takže jsem zvolila vyzvednutí na prodejně, což mě nestálo ani korunu. Člověk se tu snadno zapomene při procházení všech těch knih. V horním patře je také možné dát si třeba kávu a něco sladkého k tomu.

Když byste se posunuli o kousek dolů po ulici Česká, narazili byste na knihkupectví Barvič a Novotný. Vždycky mi ten název připadal zajímavý, ale nikdy jsem po tom nepátrala, až teď. Toto knihkupectví bylo založeno v roce 1883 Josefem Barvičem a později se k němu přidal jako další provozovatel Novotný, který sem původně nastoupil do učení. V tehdejším Brně převažovala němčina a toto tady bylo první české knihkupectví.

V roce 1913 se knihkupectví přesunulo, ale jen o pár čísel vedle. Pořád to bylo na ulici Česká, která se původně jmenovala Rudolfova. Na tomto místě knihkupectví sídlí dodnes. V roce 2017 prošlo rekonstrukcí, ovšem ta v interiéru proběhla velice vkusně a když vstoupíte dovnitř, dýchne na vás úplně magická atmosféra. Možná si řeknete, co je na tom, provozovat knihkupectví, ovšem po válce s nástupem nového režimu přišly problémy. Knihkupectví bylo zestátněno a přejmenováno, a Novotný, který přebral jeho provoz po Barvičovi (ten zemřel 1924), byl vězněn a v roce 1952 zemřel. Rodině se toto knihkupectví navrátilo až v roce 1991. V roce 2013 pak rodinný podnik (bohužel) skončil a pokud vím, v současnosti spadá pod síť Luxor, ovšem název zůstal.

Další knihkupectví, které občas navštívím, je docela malé, ale za to když vejdu dovnitř, připadám si jako v nějakém kouzelném krámku. To se nachází v městské části Královo Pole, na Palackého třídě a jmenuje se Styria. Zatím jsem tu za kasou viděla jednu paní a pak takového staršího pána a oba jsou super. Rádi poradí a také mají přehled. Jednou za čas sem zajdu, protože mám ráda tu atmosféru a při placení prohodíme pár slov. Zakoupenou knížku vždycky dostanu zabalenou do papírového sáčku, a to se mi moc líbí. Není tady sice tolik knížek, jako ve velkých knihkupectvích, ale ta atmosféra tady je k nezaplacení.

Samozřejmě tady máme i knihkupectví Luxor a to najdeme například v nákupním centru Královo Pole. Je to docela velký prostor a moc často sem nechodím, tak se tady hůře orientuju. Vlastně bych řekla, že se trochu motám. Výběr je tu velký a dají se tu kromě knih pořídit i různé drobnosti.

Zde uvedené prodejny rozhodně nejsou v Brně jediné. Je tady spousta dalších, kde se dají koupit knihy, ale není v mých silách je sem dát všechny najednou. Všechna knihkupectví ani neznám, ale řekla bych, že nějaké se najde snad v každé brněnské městské části... někde méně, někde více. Osobně nejvíce navštěvuju Knihy Dobrovský, tam mi to zkrátka vyhovuje. Zde ve výběru jsem uvedla prodejnu na Joštově, ale máme tu ještě jednu... a kdo ví, třeba se dostane na řadu v nějakém dalším podobném článku.

A musím říct, že jsem si tady s tím článkem totiž trochu naběhla. Co by to bylo za článek, bez fotek jednotlivých míst, že? Článek jsem měla rozepsaný už delší dobu, ale pořád mi chyběly fotky. Do Luxoru jsem šla uplatnit darované poukázky a kolem maličkého knihkupectví občas chodím, takže to bylo jednoduché. Jenže pořád jsem neměla cestu k Dobrovskému a ani k Barvičovi. Až jednoho dne jsem si řekla, že tam pojedu, ať už to mám komplet. U Dobrovského to bylo raz dva, jenže pak jsem šla k Barvičovi a tam jsem se trochu zadrhla. Kromě interiéru jsem se totiž začala rozhlížet i po knížkách a stálo mě dost přemáhání odejít s prázdnou. V březnu už jsem si totiž nějaké knížky koupila a další budou muset počkat. V dětské sekci mě zaujal tady ten kočičí kousek...

Pak mi padl zrak na tady tu knížku. V té záplavě jsem zkrátka zaregistrovala finské jméno. Navíc mi bylo povědomé a pak mi to došlo, že tento autor psal i o finském závodníkovi Formule 1 (Kimi Räikkönen). Nekupuju každou knížku, ale kdo ví, tady ta by mohla dostat zelenou, když je autor Fin. Nakonec tady ten článek přišel na řadou dlouho poté, co jsem ho rozepsala, a dokončila jsem ho až teď, v březnu. Ale nakonec se to hodí, když je březen měsíc čtenářů.