Jsem rozhodně čajový člověk. Kávu piju jen občas, a to když jsme někde na výletě nebo jdeme třeba do cukrárny a tak podobně. Doma si ji běžně nedávám a její měsíční spotřebu s přehledem spočítám na prstech jedné ruky.
Čaj si dávám snad každý den. Rozhodně ale nejsem žádný čajový odborník, spíš bych se tady chtěla podívat na to, co z čajového sortimentu mám běžně doma. Na tento článek jsem pomýšlela už někdy v březnu, jenže pak přišel výlet do Helsinek a všechno bylo jinak.
Po všech těch reportech z výletu si moc ráda napíšu i něco takto domáckého a "obyčejného". Čaj si dělávám vždycky ráno a potom klidně i ještě během dne nebo večer, záleží na tom, zda jsem v práci nebo doma a také jaké je roční období. V létě si čaj během dne většinou nedávám, to přichází spíš s nástupem podzimu a chladnějších dní a trvá to pak až do jara, nebo prostě dokud zase není už moc teplo.
No a jaké čaje to piju? Různé. Považuju se za spíše nenáročného konzumenta a většina čajů mi obvykle chutná. Ráno si většinou dávám nějaký obyčejný černý čaj, který koupím ve větším balení. Ten si pak dochucuju medem a citrónem (říkám tomu snídaňový čaj) a nebo do něj dám med a mléko. Mám ale i "Basilur", který mi opravdu chutná a navíc je v pěkné krabičce. Ten jsem dostala a než jsem se dobrala k dodělání tohoto článku, tak mi došel. Budu si ho muset někde koupit.
Asi tak ve třetině případů si ráno dávám obyčejný zelený čaj, s příchutí citronu. Mnozí čajoví znalci by nad tím jistě ohrnuli nos, ale já jsem s tímto v pohodě.
Mám tady i sypané čaje, ty si většinou dělávám, když mám volno mezi směnami a mám čas si s tímto čajem sednout ke knížce. Jsou sice ještě vánoční, ale to mi nevadí. Oba moc pěkně voní a chuťově jdou trochu do sladka. Jeden má složení rooibos, jablko, skořice, hřebíček a květy růže, ten druhý zase šípek, ibišek, pomerančovou kůru, jablko.
Občas si nějaký čaj dovezu i jako suvenýr z cest. Z loňské dovolené ve Vietnamu jsem si dovezla zelený čaj s jasmínem, sypaný, ale zabalený v jednotlivých porcích. Ten jsem si vybrala proto, že jsem ho tam zkoušela a chutnal mi, tak jsem si ho vzala i domů. Dle doporučení ho zalévám vodou, která není vroucí, ale má tak 70 nebo 80 stupňů, což si můžu nastavit přímo na konvici. Nenechávám ho zalitý déle než tři minuty. Když ho zaliju moc horkou vodou a nechám ho zalitý moc dlouho, tak potom není dobrý.
Čaj jsem si samozřejmě dovezla i z Finska. Z naší loňské cesty jsem si dovezla sypaný borůvkový.
Letos jsem si přivezla tady ten balený a to se přiznám, že se mi moc líbila ta krabička.
Sypané čaje připravuju tady v tom skle... a nebo v tomto milém kočičím hrníčku, který má i pokličku, takže čaj tak rychle nevychladne. Když si dělám výše zmíněný sypaný zelený čaj používám to větší sklo a vodu liju tak do tří čtvrtin. Více mi pak vyhovuje chuť čaje, než když dám málo vody.
Žádné komentáře:
Okomentovat