Fotostřípky z Helsinek

 Jak jsem slibovala, mám tady ještě různé střípky z helsinských ulic, které mi jaksi zbyly. Tak se ještě jednou nakoukneme do hlavního finského města a zároveň se s ním pro tentokrát rozloučíme. V podstatě je to taková tečka za reporty z tohoto našeho výletu.

Tak kde jen začít? Pohled z letadla, kdy už jsme klesali...

Senátní náměstí a Helsinská katedrála

Dva snímky z našich toulek po čtvrti Katajanokka, kde jsme byli ubytovaní ve stejnojmenném hotelu.

No jo, samozřejmě jsem si musela vyfotit šalinu. I když tady se tomu šalina určitě neříká. Finsky se řekne tramvaj  "rautiovaunu" (tady to čte tak, jak se píše), což je spisovně a hovorově je to pak "ratikka". Dalším hovorovým výrazem pro tento dopravní prostředek je také "spora" nebo "spåra" ze švédského "spårvagn".

Tady se před námi rozprostírá park Esplanadi, z každé strany lemovaný ulicí, kde se najde plno obchůdků, kaváren a dalších podobných podniků. Když je teplo, tak tady musí být asi pěkný cvrkot.

Ikonické ruské kolo, venkovní vyhřívaný bazén a o kus dál kotvící trajekt. To je pohled z lodi, která pluje na Suomenlinnu. Až mi to teď přijde trochu neuvěřitelné, ta zamrzlá voda, když je teď venku léto. Ale ano, opravdu tak bylo.

V Helsinkách nelze nenarazit na nějaký ten obchůdek se suvenýry. Těch je tady dost a já se musím přiznat, že mě lákají. Zase jsem si odtud odvezla ponožky. Myslím, že by to při opakovaných návštěvách této země mohla být pěkná tradice :-)

Jeden rychlý výcvak z tramvaje.

Tady jsme byli v parku u zátoky Töölöönlahti. Jen jsme tudy procházeli.

Hladina Töölöönlahti. Vzadu vlevo může bystrý pozorovatel najít vyčuhující zábavní park.

Minuli jsme také halu Finlandia, což je kongresové a koncertní centrum.

A tady je helsinská knihovna Oodi. Je opravdu zajímavá a byla otevřena v roce 2018. uvnitř je také kino, možnost občerstvení, informační centrum a další. Tam musí být opravdu mraky knih...

A pokračujeme dále. Vepředu před námi je Kiasma, což je muzeum současného výtvarného umění.

Opět tu mám foto pro bystré pozorovatele. Najdete kočku? Jedna mourovatá nahoře, čučela na nás přes sklo.

Že na nás koukala kočka, není náhoda. Procházeli jsme totiž kolem kočičí kavárny a to jsme si samozřejmě musela vyfotit. Dovnitř jsme nešli, měli teprve otvírat.

Jedna kočka tu právě lezla do pelíšku.

Další byla v pelíšku udělaném za staré televize, což mi přijde velice nápadité. V první chvíli ve mě hrklo, že vidím Ňufáka, ten totiž zezadu vypadá úplně stejně, také má na zádech takový tmavý pruh. Hned vzápětí jsem si ale uvědomila, že to je blbost, aby se sem Ňufák jen tak teleportoval.

Procházeli jsme také kolem tohoto kostela, stavěného v letech 1824 až 1826, který navrhl Carl Ludwig Engel. Možná vám to jméno nic neříká, ale já už vím, že ve Finsku má na kontě více staveb.

Copak se skrývá za těmito bytelnými dveřmi? Tak tam je prosím pěkně Galerie Forsblom.

Starožitnictví na druhé straně ulice

Tramvaj jedoucí po ulici Mannerheimintie.

Opět park Esplanadi. Tady můžete vidět bronzové sousoší "Fabulace a fakta".

Prodejna designové finské značky Marimekko. Tuto značku založila Armi Ratia v roce 1951. Název "Marimekko" je složený ze dvou slov - "mari" je anagram jména zakladatelky a "mekko" znamená šaty. Do dneška se používá květinový motiv "Unikko" a dokonce se dostal i na některá letadla společnosti Finnair. Jedno takové letadlo mám i ve svém článku o letišti v Helsinkách. Je to předposlední fotka, kdyby někdo hledla.

Tato "bouda" slouží jako prodejna suvenýrů, ale asi jen v letním období (nebo za hezkého počasí?). A proč ji sem dávám? Domnívám se totiž, že je to ta samá, která je na staré fotografii Helsinek, co visela v našem pokoji v hotelu Katajanokka. Schválně se na to podívejte a řekněte mi, co si myslíte.

Po levé straně obchodní dům Stockmann a před námi široká ulice Keskuskatu, která nás dovede na dohled k nádraží.

A abychom to neukončili fotkou, kde je vidět to vlezlé a ne úplně teplé počasí, tak sem dám ještě nějaký ten střípek. Čekání na tramvaj a hotel Sokos.

A poslední snímek, focený z tramvaje. To je z hlavního finského města pro tentokrát už vše. Doufám, že jste si tady ty reporty z Helsinek užili. Pokud bude možnost sem zase vyrazit, určitě neodmítnu.