Galerie "U kocoura" - barvy opět v akci

 Jak jsem si původně myslela, že by Galerie "U kocoura" mohla být pravidelnou záležitostí, tak jsem se dost spletla. Představovala jsem si, že každý měsíc budu mít takový příspěvek, ale zkrátka se to ukázalo jako nereálné. Na to já zkrátka nemám kapacitu.

Někdy není chuť malovat, jindy není inspirace a nebo prostě dělám jiné věci. No a tak tu mám "galerijní" příspěvek zase až po dlouhé době. A stalo se něco? Nestalo. Bylo by sice pěkné, malovat jeden obraz za druhým, ale jsem jen obyčejný zaměstnaný člověk, a pak také je tu otázka skladování. Ony ty obrazy také zaberou nějaké místo. Alespoň ty, co jsou na plátně. U těch akvarelových na papíře to není takový problém, ty jsou skladné. Ale kdybych každý měsíc namalovala dva nebo tři kousky na plátno, kam bych je pak dávala? To je otázka. Něco tu mám pověšené, něco mám uložené v šuplících pod postelí. Jenže byt není nafukovací, tak nevím, kde bych skladovala další a další obrazy. To je otázka za zlatého bludišťáka.

No ale teď už k mým výtvorům . Minulý rok jsem dostala malířský stojan a první obrázek na něm jste tady už mohli zahlédnout, ale jen daný na stojanu. Teď bych vám ho chtěla ukázat trochu blíž. Inspirací mi byl jeden obraz na stránkách s obrazy do interiéru. Má to být rozkvetlá louka.

Mým dalším výtvorem je tato zahrada s mostem. Myslela jsem si, jaká to bude brnkačka, ale nakonec se to ukázalo složitější, než by se mohlo zdát. Spousta barev, spousta pohybů štětcem a snaha se alespoň trochu přiblížit předloze. Tady jsem se inspirovala Monetem. Obraz docela ujde, ale musím říct, že mi tady toto nesedlo a pociťovala jsem to už během tvorby. Ráda takto tvořím podle něčeho, ale příště zkusím zvolit něco jiného. Tento obraz mi tady rozdělaný trčel dost dlouho.

A copak tu máme dál? Myslím, že tato mozaiková kočka je mým veledílem tohoto roku. To jsem tak jednou viděla kočičí mozaiku a napadlo mě, že by bylo zajímavé to udělat jako obraz. Už nějakou dobu jsem měla takové nutkání něco namalovat, jenže jsem se k tomu pořád nějak neměla, nevěděla jsem co a chyběl mi k tomu nějaký pořádný impuls. Prostě když nevíš co, dej tam kočku. Použila jsem akrylové barvy, rozměr je 50 x 50 cm. V mezičase to vypadalo takto...

Tady je finální podoba. Bylo to trošku na dýl, rozhodně to bylo složitější než taková ta moje klasika, kdy celé plátno natřu barvami, pak to poťapkám houbičkou na nádobí a do vzniklé struktury udělám pár stromů a jejích koruny natečkuju za použití vatových tyčinek do uší. Dělat toto mi sedělo více než zahrada, i když se to nakonec ukázalo docela jako piplačka. Připodobnila bych to ke skládání puzzle.

Ovšem ještě před touto "mozaikou" jsem si nakreslila list a jablko, a to asi odstartovalo to, že jsem se o pár dnů později pustila právě do té kočky. Stalo se to docela náhodou - dostala jsem totiž malinký set na kreslení, kde byly tužkové pastely tří barev, jedna pastelka a tužka a ještě taková chytrá věcička, kterou se dal pastel rozmazávat. To mě tak zaujalo, že jsem se rozhodla to hned vyzkoušet. Nevím, jak se to jmenuje, říkám tomu rozmazávátko a je to velice chytrá věcička. List jakž takž ušel, i když moje první tahy byly trochu nejisté. Ale to chce jen cvik.

Za dva dny přišlo jablko. Na youtube jsem hledala pro inspiraci nějaký návody na kresbu s pastelem a zaujalo mě tam právě video s jablkem. Vypadalo to jednoduše a jako něco, co nezabere spoustu času, takže značka ideál. List i jablko byly první věci, co jsem tvořila po dlouhé době, a tak jsem se do toho procesu potřebovala znovu dostat a trochu pocvičit ruku, pro kterou to byl po takové pauze trochu nezvyk. Pak jsem zkoušela ještě hrníček s podšálkem, ale výsledek je adept akorát na let do koše, takže ten vám ukazovat nebudu. Ovšem s jablkem jsem spokojená a doufám, že na další výtvory nebudu muset čekat zase více než rok.

Když jsem to tady pojmenovala Galerie "U kocoura", tak tady jednoho kocoura máte. Vyfotit Koblížka s hotovým obrazem byl docela kumšt. Oproti tomu vyfotit Mímu s knížkama je malina. Pan zrzavý totiž vůbec nespolupracoval, seděl dva metry od obrazu, koukal a mňoukal. Nakonec se přece jen zadařilo, a tak zdejší "galerie" dostála svému jménu. Jen teda Koblížek zaujal takovou pozici, že vypadá jako rozkydlý knedlík, ale lepší toto než nic. Děkujeme, že jsem nakoukli.