Takový ten letní život

 Letní život... jaký on vlastně je? Řekla bych, že takový velmi svižný, někdy dost pestrý... a pokud pracujete na letišti, tak občas máte pocit, že žádný vlastně není. Někdy mám pocit, že nedělám nic jiného, než že jezdím do práce a z práce.

Měli bychom mít dvě denní směny, dvě noční a pak čtyři dny volna... ale po pravdě, v sezóně je tomu tak málokdy. Pokud se vám stane, že máte mezi směnama opravdu čtyři dny volna, tak je to skoro jako malá dovolená. Tuhle jsem tak vyfasovala čtyři denní směny po sobě, což je hnus fialový... a trochu nechápu, proč zákoník práce neřeší počet stejných dvanáctihodinových po sobě jdoucích směn a řeší jen rozestup mezi nimi. Po tady té prasárně jsem tam měla po dvou dnech pro jistotu zase vloženou denní směnu, asi abych náhodou neměla moc dlouho volno. Když vyšel měsíční plán, tak jsem měla vedoucího chuť nakopat někam. Někdy je to fakt na palici. Takže pokud někam poletíte a bude se vám zdát, že je pracovník na kontrole nepříjemný... tak je dost možné, že za to nemůže, ale prostě jen jede už několikátou směnu v řadě. Tady jsem se snažila po cestě z práce zachytit letadlo, co odlítalo, ale na to můj telefon nestačil. Takže jak ta bílá svislá čára uprostřed, tak vlevo od ní, malinko dolů, je taková miniaturní tečka a to je letadlo. Pokud si fotku zvětšíte, možná tam tu tečku najdete. A možná také ne, ale to nevadí. Věřte, že tam to letadlo fakt je.

Když zmíním práci, vždycky se trochu rozvášním, tak teď pojďme k něčemu příjemnějšímu. A to je bezesporu posezení venku. Tady máme kofolu a jedno točené, na takovém docela obyčejném místě, ale ty ceny zde byly velmi sympatické a na Brno nízké. A ještě to člověk spojí s procházkou, takže je to bonus navíc.

Řekněme, že v centru města by člověk za takovou cenu tekuté občerstvení nenašel. Vlastně by tam nenašel možná ani tu kofolu, tu tady mají opravdu málo kde. To spíš člověk narazí na limonádu... ovšem za docela tučný peníz.

Stala se mi taková nepříjemnost... po třech letech mi praskla podrážka na sandálech. Tak jsem si řekla, že musím koupit nové, protože mít v létě sandály, to je velmi žádoucí. Tak jsme se vydali do obchoďáku, prošli jsme tři obchody s obuví... a prd. Prostě jsem si nevybrala. Buď měli v místě pro chodidlo koženku, což je blbé, protože se na tom noha spotí a pak v tom klouže, nebo vypadaly jako pro dámy v důchodovém věku... a když už se mi nějaké líbily, tak byly zase vícebarevné. Jedny mi docela sedly, jenže byly v kombinaci modrá a hnědá... a ta hnědá mi tam prostě vadila. Nenosím ji a ani ji nemám nijak zvlášť ráda. Už jsem z toho byla otrávená a po třetím obchodě jsem prohlásila, že už si nic zkoušet nebudu a ať to pitomé léto skončí. Tak jsme se aspoň mrkli do jednoho obchodu jen tak, a měli tam tady ten velmi výmluvný hrneček. Kdyby byl větší, tak si ho vezmu, protože tady pod to bych se mohla podepsat. Zkusila jsem pak ještě jednu menší prodejnu s obuví, dokonce jsem byla i u Vietnamců... a furt nic. Asi o týden později jsme zase byli v obchoďáku a šli jsme do obchodu s obuví, v kterém jsme už byli. No a hádejte co? Nakonec jsem si vzala sandály, na kterých byla i ta hnědá a které jsem si tam zkoušela posledně. Byla jsem tak otrávená, že jsem si je prostě vzala, s tím, že už odmítám zkoušet další boty. Jsem fakt nákupčí k nezaplacení...

Nedaleko letiště jsem objevila lísku a na ní zelené oříšky... a víte co? Úplně jsem si vzpomněla na podzim. Možná to někomu přijde divné, ale hned mě to napadlo, když jsem viděla tady ty drobečky. No, občas mám bujnou fantazii, a tak třeba v červenci myslím na to, jak už v září budu nosit mikiny a venku se to začne zbarvovat.

No a co by to bylo za povídací článek bez koček? Ty jsou tady celoročně, hodí se vždy a ke všemu a o mazlení mají zájem i v tom teple. Tady se mi podařila docela pěkná momentka, aneb jak může vypadat taková volná chvilka. Vpředu malý Ivan, pak Míma a knížka a vzadu na škrabadle je Koblížek a nad ním Ňufák. Na ten horní stupínek Koblížek nikdy nechodí, takže to hoši měli snadno rozdělené, kdo si kam lehne. Já se snažím číst a jsem zvědavá, jestli se mi za červen podaří dočíst aspoň tady tuto knížku. Jak to nakonec dopadne, si ale povíme až v dalším čtenářském přehledu. Zatím si užívejte léto, jak sami uznáte za vhodné :-)