Pokračujeme ve městě

 Pokračování reportu z brněnských ulic je tady, ani to moc dlouho netrvalo. Minule jsem článek zakončila na vyhlídce v Domě pánů z Lipé... a přesně tam dnes budeme začínat. Je to skvělé místo pro odpočinek a vychutnání večerní letní atmosféry.

Tu stavbu na kopci vám určitě představovat nemusím. Ale kdyby přece jen někdo tápal, je to hrad Špilberk.

Zase jsem se tady točila jako vrtule, abych všechno kolem dobře viděla.

Jeden malý drink a západ slunce. Bylo opravdu fajn tady posedět. Už nebylo takové vedro, do toho příjemné světlo, kdy už se slunce sklánělo k západu a takový ten městský ruch, který se sem nahoru nedonese v plné intenzitě.

A slunce už je za obzorem. Mít bydlení s takovou terasou, jako jsou ty, co můžete vidět na této fotce, tak tam bydlím od jara do podzimu...

Procházíme přes Svoboďák.

A ještě jedna fotka, pro změnu na stojato... co kdyby to takto náhodou vypadalo lépe.

Docela známé místo, které jaksi dotváří zdejší pouliční kolorit sezónního života, to je výčep Na stojáka. Nachází se za kostelem sv. Jakuba.

Kdybych na této fotce zamířila trochu víc doprava, viděli byste ty obsypané stolky, u kterých postávají lidé s pivem. Bylo mi trochu hloupé to tak fotit, tak jsem radši zabrala víc vlevo. V budově se zkoseným rohem se nachází nějaká asijská restaurace, a docela mě láká. Jestli je dobrá, to nevím, ale třeba ji jednou vyzkouším.

Samozřejmě s pivem může být člověk i vevnitř, ale jak vidíte, tam bylo prázdno. Všichni totiž byli venku. A na koho nezbylo místo u stolíku, nebo mu to nevyhovovalo, tak jen tak postával a nebo se usadil na kraji chodníku. Takových lidí tady bylo hodně a byl tady cvrkot jako v mraveništi. Mají tady i nějaké občerstvení, například nesmrtelnou klasiku jako nakládaný hermelín a utopenec. Tyto dvě věci já fakt můžu, a když na ně někde narazím, tam mám opravdu dilema, kterou si dát. Je to opravdu těžká volba.

Tady už byla tma a my jsme se vydali na zastávku šaliny.

Toto je na České a vpravo je kostel sv. Tomáše.

Jedna šalina odjede, další přijede. A tak je to tady pořád dokola. Je super, že se člověk může pohodlně dostat domů i večer.

A tady už mám foto z jiného dne. Budova Nejvyššího správního soudu a před ním socha Spravedlnosti. Za mě je to ale rozhodně stěhovák, který táhne pračku do čtvrtého patra bez výtahu.

Různými uličkami a průchody by se tady člověk mohl procházet až do aleluja. Ještě k tomu ty světýlka, to je paráda. Ty se mi moc líbí a když je někde vidím, tak to úplně láká si tam sednout. A to je pro tentokrát ze Štatlu vše. Kam vás vezmu příště, to ještě nevím... ale určitě do té doby zase nasbírám nějaké střípky z ulic.