V Praze

 Tento článek se na řadu dostává trochu se zpožděním, ale někdy to tak prostě vyjde. A lepší pozdě než nikdy, no ne? Byla by škoda neohlédnout se za naším výletem do Prahy, který jsme podnikli v září.

Hlavním cílem byla pražská zoo, ale úplně se nám zrovna nechtělo jet v jeden den z Brna tam a pak zase zpátky. Na cestě člověk také stráví nějaký čas a tak jsme vymysleli, že tu i přespíme, což bude pohodlné a nebudeme muset spěchat.

Auto jsme nechali zaparkované u hotelu Villa, kde jsme se ubytovali, a vyrazili jsme do ulic.

Přemístili jsme se ke Karlovu mostu, kde jsme se prošli... a také si v blízkosti této památky dali večeři. Zašli jsme do jedné restaurace, která nebyla vyloženě špatná, ale přesto se tu našly věci, které se mi úplně nelíbily. Chápu, že v Praze je spousta turistů, zvlášť kolem památek, ale abychom si v našem hlavním městě sedli někde na jídlo a obsluha na nás automaticky spustila anglicky, to mi přijde trochu zvláštní.

Objednala jsem si řízek s bramborovým salátem a cena jídla byla docela astronomická, což mě ale nepřekvapilo, vzhledem k tomu, že jsme seděli kousek od Karlova mostu. Ale i tak si myslím, že tady ty ceny byly dost nadsazené...

Možná bychom šli i jinam, ale toto bylo nám snad nejblíž a také už jsme trochu začínali mít hlad.

Později jsem i litovala, že jsme nešli jinam, protože na všechno se tady strašně dlouho čekalo. Když jsme dojedli, chtěli jsme platit, ale obsluha pořád jen chodila kolem a u našeho stolu se vůbec nezastavila. Po deseti minutách jsme se rozhodli, že to zaplatíme u kasy... a tam nám slečna stroze oznámila, že to musíme vyřídit s tím, kdo nás obsluhoval. Dalších deset minut jsme čekali, než teda někdo přijde, takže ve finále to bylo dvacet minut čekání jen na zaplacení. Chápu, že byl podnik docela plný, ale toto už bylo dost. Navíc jsem také měla pocit, že obsluhu více zajímají hosté, kteří byli cizinci.

Docela nám to vykompenzoval pohled na Vltavu a také nasvícený most.

Ještě jsme si spravili chuť procházkou na Staromák, kde jsme si každý dali pivo a napůl jednu klobásu. Až jsem si říkala, jestli jsme sem neměli jít rovnou. Bylo tu pořád dost lidí a pak najednou skoro všichni zmizeli... všichni se totiž nakupili k orloji, protože se blížila celá. My jsme se mezi ten dav mačkat nešli, jen jsem ho pozorovala. 

Tady vidíte tu tlačenici.

Ještě jsme se chvíli procházeli a pak jsme se taxíkem dopravili na ubytování.

Na ubytování mě baví, když jdeme na snídani. To se vždycky hodně najím. Samozřejmě si dám čaj, bez toho by to nešlo a pak ochutnávám.

Po snídani jsme se sbalili a hotel opustili. Byli jsme tu ubytování i na jaře, kdy jsme navštívili restauraci Zdeňka Pohlreicha - Next Door. Byl to zajímavý zážitek a ani vlastně nevím, proč jsem o tom tady tenkrát nenapsala. Teď nevím, jestli se chci v psaní vracet až takto nazpět.

Přesunuli jsem se k zoo. Přestože je ta pražská dost velká, nakonec jsem tu pořídila jen jednu fotku. Zrovna jsem se jen dívala a fotit se mi nechtělo. Bylo tady toho hodně k vidění a dost jsme tady toho nachodili a nechybělo ani občerstvení... ale dali jsme si jen polévku, protože jsem byli docela najezení ještě od snídaně. Po návštěvě zoo nás už jen čekalo vymotat se z Prahy a pak hurá směr Brno. Dálnice byla docela zacpaná, tak nás navigace na kus cesty nasměrovala mimo. Nakonec jsme ale zdárně dorazili do cíle. Jsem zvědavá, kam všude se podíváme příští rok, ale myslím si, že do hlavního města určitě ještě zavítáme. V Praze je to docela fajn, je tu hodně míst, kam se člověk může podívat, jen teda mi vždycky chvilku trvá, než přivyknu tomu mnohdy šílenému množství lidí.