Zdá se mi, že poslední dobou to tady na blogu mám takové docela pestré. Jednou je to nějaký zážitek nebo (ne)milá příhoda, pak zase něco z cest... no a v tomto článku bych se zase vrátila k tomu nejmilejšímu tématu, co tu mám - a to jsou samozřejmě moji milí a vaši oblíbení kočičí mazlíci.
Ňufák si udělal pohodlí na rozestlané dece. On si nejradši lehá na to, co bych potřebovala ustlat a poskládat. Asi mu to takto víc vyhovuje.
Tady se uvelebila Míma a vůbec jí nevadí, že má pod sebou papíry...
Stočit se v pelíšku do klubíčka a je to.
Nedávno jsem si na jednom e-shopu objednávala svíčky. Byly zabalené každá zvlášť a pěkně poctivě, aby se nepoškodily, takže byly v docela velké krabici. Jejich vybalování byla zábava pro mě a kočky pak měly zábavu s krabicí. Paní kočka se tam pěkně vešla a ještě měla velký kus místa.
Nová krabice, to je vždycky událost, takže samozřejmě o ni byl zájem. Ňufák se v ní později také uvelebil a hned jsem poznala, že na záchůdku pilně hrabal, protože zrnko steliva měla přilepené na čumáku. Krabici si vyzkoušel i Koblížek, ale toho jsem nějak nevyfotila. Stejně si budu muset udělat v kočičích fotkách pořádek. Mám je v počítači ve složce zvlášť, ale už je pak nerozděluju podle toho, jestli jsem je už zveřejnila, nebo ne. Pak v tom mám trochu zmatek a nejsem si jistá, tak se musím zpětně dívat na blog, abych tady danou kočičí fotku neměla dvakrát.
Když hřeje radiátor, na okně je to paráda. Míma v klubíčku a Koblížek natažený, každý podle svého.
Ňufák si v poslední době oblíbil tento pelíšek na škrabadle. Přes den si sem někdy chodí dávat šlofíka a když se tam stočí, tak ani není vidět. Tady na mě nakukuje, ale za chvilku už mu nejdou vidět ani uši a to že tam je, poznám podle toho, že je pelíšek prověšený.
Určitě podle ocásku poznáte, kdo se tady schovává. No jasně, je to Koblížek. Převlékala jsem postel a on to zase blokoval. Shrnuté prostěradlo už bylo na posteli poslední, ale on tam pořád kynul, a bylo mu úplně jedno, když jsem ho do něj zabalila. Nakonec jsem Koblížka musela vzít a přesunout ho jinam, jinak bych také mohla čekat do dalšího dne. Jo, s kočkami je všechno pestřejší.
Pěkné kočičí fotky. Chtěla jsem napsat, která je mi líbí nejvíc, ale ony se mi vlastní líbí všechny.
OdpovědětVymazatHezký den
Je to těžké vybírat, každá fotka je v něčem jiná :-)
VymazatMilé pokoukání.Jsou to zlatíčka.Začínám Modřinku fotit a snad také vytvořím o ni nějaký příspěvek.Lili,hezký večer
OdpovědětVymazatŘíkám si, ještě že ty kočky mám, jinak bych asi tolik příspěvků nevytvořila :-)
VymazatTak poslední fotka mluví za vše :o)
OdpovědětVymazatAni chvilka bez asistence, že!
Lilli, měj hezký den. Helena
Jsem ráda, že se mi občas podaří cvaknout taková fotka :-) Asistence musí být, protože kočky, ty vše rozumí nejlíp :-)
VymazatLili, krásná kočičí pohodička. Myslím, že by si naše a Tvoje kočky měly o čem povídat😺
OdpovědětVymazatMyslím, že by si rozuměly... a vzájemně by si mohly poradit nějaké finty :-D
VymazatLili, máš to opravdu na blogu pestré. Fotky kočičích spolubydlících jsou bezva, některé i vtipné a to se mi líbí. 😉
OdpovědětVymazatHani, kočičích fotek mám opravdu hodně, takže občas se objeví i nějaká "perla" :-)
VymazatTyto články miluju. Mám ráda tvoje mazlíčky. Je s nimi radost i starost.
OdpovědětVymazatA já zase tyto články ráda píšu. Jde to snadno, zvlášť, když mám v zásobě tolik materiálu :-)
VymazatRoztomilouši, jako vždy :)
OdpovědětVymazatJsou to miláčci :-)
VymazatKrásné! Chybí mi to! Jsem ráda za Tvoje fotečky. Ale syn má psa a to by neladilo. :-)
OdpovědětVymazatKočky jsou součástí mého života. Ještě, že je mám :-)
VymazatTo jsou mazlíci, každý svoje oblíbené místečko 🙂
OdpovědětVymazatAno, u nás si každý najde to své :-)
Vymazat