To bylo zase doma vzrůšo

 Možná si někteří pamatujete, jak jsem psala o tom, že jsme doma měli nějaký problém se spotřebiči v kuchyni nebo spíše s vodou... a nebo nedávno, jak se mi tavnou pistolí podařilo vyhodit elektriku. No tak hádejte co? Zase mám něco, co by se dalo zařadit do série těchto článků.

Někdy mi to přijde jako naschvál. To jsem tak došla domů po noční, zmrzlá a už jsem se fakt těšila do postele. Rychle jsem nakrmila kočky a šup pod peřinu. Zrovna se sepnul kotel a začalo se topit, tak si říkám, paráda, bude teplo. Už jsem skoro usínala a najednou jsem neslyšela žádné zvuky z topení. Nedalo mi to a šla jsem se podívat na kotel.

A co myslíte, že se dělo? Kotel nejel a na displeji blikal nápis error. Viděla jsem, že úplně spadl tlak, tak jsem ho chtěla dopustit, otočila jsem příslušným ventilem a jaksi se nic nedělo. Pak jsem si všimla, že z kotle kape voda. Tak to už mi bylo jasné, že je malér. Jenže co teď? Na to, abych volala servisákovi, co sem chodí dělat revize, bylo ještě brzo.

Po osmé hodině  jsem mu tedy volala, ale nezvedal to. Později jsme se spojili s tím, že on teď nemůže, ale že nám zkusí někoho poslat. Později volal s tím, že k nám zajede jeden jeho kolega a bude u nás za chvíli. Mezitím jsem sice podřimovala, ale já když po noční pořádně nespím, tak jsem jako když mě požvýká kráva. Po příjezdu náhradního servisáka bylo hned jasno, kde je problém. Jedna součástka byla úplně v háji. 

Musím teda říct, že jsme měli zatraceně velké štěstí, protože servisák zrovna tuto jednu součástku měl v autě, a říkal, že běžně ji nemívá. Takže on šel do auta, já do bankomatu a potkali jsme se zase u dveří. Výměna součástky byla brzy hotová a pak ještě zkontroloval, jestli ten kotel už bez problémů jede. Když jsem uslyšela ten známý zvuk, kdy se kotel sepne, tak se mi opravdu ulevilo.

Byl to sice takový nečekaný a nemalý výdaj navíc, ale byla jsem ráda, že se to tak rychle vyřešilo. Byl totiž pátek a docela mě děsila představa, že bychom na takovou opravu čekali třeba celý víkend. To bych tu asi zmrzla. Celková částka čítající novou součástku, práci a pohotovostní výjezd se téměř přiblížila tomu, co jsem nedávno dala za návštěvy veteriny s Koblížkem. Ani jednoho výdaje nelituju, protože některé věci jsou zkrátka k nezaplacení, třeba zrovna ten funkční kotel a možnost si zatopit, nebo zdravý kocour.

Tady to bylo takové štěstí v neštěstí. Rychlé řešení a také to, že mě napadlo jít se podívat, proč nic neslyším. Ani si nechci domýšlet, jak by to vypadalo, kdybych tam nešla a normálně bych usnula. Buďme rádi, že jsem se o tom nemusela přesvědčit na vlastní oči. Samozřejmě když přišel pán to opravit, tak všechny kočky do jedné zmizely. Ani mi nechtěl věřit, že tady nějaké jsou. Míma bleskurychle zaplula za gauč a kocouři se mačkali v mém nočním stolku. Ale víte co, konec dobrý, všechno dobré.

Po odjezdu pána jsem věděla, že už nemá cenu jít spát, tak jsem si aspoň udělala čaj a pak mi manžel dovezl oběd. Kočky hrdinsky opustily své úkryty a promenádovaly se tu, jako kdyby se nic nedělo. Abych se po tom všem trochu rozptýlila, tak jsem se pustila do dokončení balíku do halloweenské darovačky, kam jsem se přihlásila. Měla jsem koupenou novou tavnou pistoli a už se to obešlo bez karambolů. Ve volné chvíli jsem také naťukala tento článek, protože mi bylo jasné, že o toto se musím podělit.