Procházka po Koivusaari

 V poslední den našeho pobytu ve Finsku jsme se vydali na Koivusaari, což je takový menší ostrov, který se nachází přímo v Rovaniemi v místě, kde se setkávají řeky Ounasjoki a Kemijoki. Trochu jsme byli limitováni časem, protože bylo potřeba dostavit se v určitou dobu na letiště. Vybírali jsme z několika možností a nakonec padla volba tady na tuto.

Tady na mapce můžete vidět vyznačenou trasu. Je to docela nenáročný okruh.

Začátek tohoto okruhu se nachází kousek od přístaviště. Vlastnit loď tu nebude nic neobvyklého...

Musí to být paráda, zaparkovat auto, přesednout na loď a dál si pokračovat po své trase, třeba na nějaký ostrůvek, kde máte chatku...

Celá trasa sestávala z takového dřevěného chodníčku. Rozhodně to není žádná zhýčkanost, už po chvilce vám dojde, že tady to má čistě praktický význam a na tomto místě je to nutnost. Terén je tu místy dost podmáčený a tak by bylo nemožné pokračovat dál.

Pohled zpět k přístavišti...

Člověk se tu musí koukat pod nohy...

Zeleň, pohled na vodu, krásné letní počasí... co víc by člověk chtěl :-)

Po trase jsme došli až k dřevěné vyhlídkové věži. Na molu byl jeden klučina s rybářským prutem, jinak tu nikdo nebyl. Po cestě jsme potkali jen dva lidi. Nechápu, že tady nebylo víc lidí, protože to byla fajn procházka, ale na druhou stranu, aspoň byl klid.

Bohužel u této fotky jsem až doma zjistila, že mi foťák zaostřil na rostliny vpředu. Pozorné oko by vzadu mohlo objevit vyčuhující prosklenou budovu Arktika, což je muzeum, o kterém jsem tu měla samostatný článek.

Jak jsem výše psala, že tady musí člověk koukat pod nohy, tak jsem to poznala hlavně při pořizování této fotky. To už jsme se vraceli zpátky a přišlo mi to tady moc hezké. Otočila jsem se, abych si to mohla vyfotit a jak jsem se otáčela zase zpátky na směr naší cesty, tak jsem nechtěně hupsla mimo lavičku. Trochu jsem se lekla, ale jinak se nic nestalo.

Pohled na vodu skrz břízy. Nemůžu si pomoct, ale břízy jsou mým oblíbeným stromem, hlavně asi proto, že jsou pro mě jakýmsi symbolem Finska. Tento ostrůvek byl posledním místem, které jsme během naší dovolené ve Finsku navštívili. Myslím, že i kdybychom místo toho vybrali jiné místo, ani tak by to nebyla špatná volba. Ve Finsku je rozhodně co objevovat. Chtělo by se napsat, že tímto se loučím s cestováním po Finsku, ale to není tak úplně pravda. Sice jsem vám ukázala všechna navštívená místa, ale ještě vám ukážu snímky, co se jinam nevešly, co jsem si odtud odvezla a také mám spoustu záběrů z letadla, takže rozhodně nemusíte po této zemi smutnit. A já pevně věřím tomu, že se do země tisíců jezer, lesů, sobů a milionů saun a borůvek ještě podívám.