Další měsíc se nám překulil a tak opět přišel čas na čtenářský přehled za uplynulý měsíc. I tentokrát na vše pilně dohlížela moje mourovatá kočičí asistentka, tak se na to pojďme podívat.
A jaký tedy byl květen, co se týče čtení? Hlavně byl lepší pocitově. Tak nějak se mi lépe četlo a více mě to čtení bavilo, než předchozí měsíce. Také jsem měla dobrou ruku při výběru knih a prostě jsem si ten čas na to našla. Nakonec jsem tedy přečetla čtyři knihy, což je moc pěkné.
Hana od Aleny Mornštějnové na mě v knihovně čekala už dlouho a myslím, že dost z vás bude tento příběh znát. Také to byla první knížka od této autorky, kterou jsem četla. Hlavními hrdinkami je Mira a její podivínská teta Hana. Příběh začíná v roce 1954, tedy několik let po válce a je vyprávěn z pohledu Miry, která je v té době naprosto obyčejné dítě. Jednoho dne ale udělá něco, co má zakázané a za trest pak na rodinné oslavě nedostane zákusek - žloutkový věneček. Jak se ale záhy ukáže, to jí zachrání život. Celá její rodina kromě ní onemocní, odvezou je do nemocnice. Zpátky z nemocnice se ale vrátí jen teta Hana, o které toho Mira vlastně moc neví, ale protože je to její jediná příbuzná, jde k ní. Pak je tu část příběhu, která se dějově přesouvá o několik let zpět, do období války a před ni a je právě o Haně. Knížka má decentní obálku, ale ten příběh má rozhodně něco do sebe, i když není úplně nejveselejší. Toto mé seznámení s autorkou hodnotím kladně. Jediné, co mi úplně neladilo, bylo v závěru příběhu Miry, kdy už byla dospělá, měla vztah a najednou zjistila, že je těhotná. Já nevím, občas to na mě v knihách působí na sílu vecpané a také tak, jak kdyby dotyční nevěděli, že se toto může stát, když provozují jisté aktivity.
Volání mrtvých (Rebeca Netley) je z mého velkého knižního nákupu v prosinci. Tehdy byla nějaká výhodná akce, já jsem měla nějaké kupóny a také peníze na benefitce, do toho mě štvala kolegyně, a jak jsem se potřebovala uklidnit, tak to do košíku jenom lítalo. Tato knížka byla dobrá volba a čtení mě bavilo. Prostě kde je nějaký starý dům, tak tam je zákonitě i nějaký problém a toto je zkrátka pro mě. Práce chůvy v domě na skotském ostrově, to je jistě zajímavá změna. Jenže samozřejmě nic není jen tak, otázky se kupí a odpovědi nepřichází. Co se stalo s předchozí chůvou? A proč mladá dívenka po ztrátě svého bratra nemluví? A ta ukolébavka, kterou hlavní hrdinka slýchává po nocích? Spousta otázek a pro mě trochu překvapivý závěr. Tady jsem byla se čtením spokojená. (Mimochodem, ta kolegyně mě se*e pořád.)
Kočičí loučení (Hiro Arikawa) tady na mě dlouho nečekalo. Tuto knížku jsem si koupila v březnu a od autora jsem už četla "Kočka na cestách", takže jsem věděla, co můžu čekat. Pro kočkomily jako jsem já se taková knížka hodí. Navíc já mám tady ty japonské záležitosti ráda, vyhovují mi svým tempem, klidem a také mentalitou. V knížce je několik kočičích příběhů a někdy je to až dojemné. Pokud má někdo rád kočky, japonskou literaturu a obejde se bez násilí, tak toto je knížka pro něj. Je to příjemná oddechovka.
Zimní lidé nejsou mou první knížkou od Jennifer McMahon. Už jsem nějaké četla a i tentokrát jsem byla spokojená. Děj se odehrává ve dvou časových rovinách, ovšem na jednom místě. V malém městečku West Hall se občas dějí divné věci. Bydlí tady devátenáctiletá Ruthie, a ráda by z této díry vypadla... jenže jednoho dne se její matka beze stopy ztratí. Při prohledávání domu ve snaze objevit nějakou stopu najde jakýsi deník. Ten deník patří Sáře, jedné z předchozích obyvatelek domu. Ta byla svého času po zmizení své dcery nalezena mrtvá v blízkosti domu a povídá se, že její duch tady stále straší. Prostě taková řekla bych duchařina v autorčině obvyklém stylu.
A co přibylo v mé knihovně?
Dostala jsem knížku Pozorovatel od Helen Fieldsové. Autorku neznám, tak to bude překvapení. Knížka je zařazená v sekci thrillery, ale podle popisu bych řekla, že to bude trochu i do detektivky. V ulicích Edinburghu je nalezeno tělo, jenže brzy přibude další. Zdá se, že na řadě je i Beth, jejíž dcera se před rokem stala obětí stalkera. Zní to dobře a jsem na to zvědavá.
Sama jsem si koupila tři knížky a všechny jsem ulovila v antikvariátu a dohromady mě tento nákup vyšel zhruba na dvěstě korun, což je pěkné.
Jako první mi při prohlížení obsahu jednotlivých polic v regálu padl do oka Deník Anne Frankové. Už dříve jsem si tuto knížku chtěla koupit a tak jsem po ní hned sáhla. Pak mou pozornost upoutal "J.R.R.Tolkien životopis" (autorem je Humphrey Carpenter) a bylo mi jasné, že tady tuto knížku tu rozhodně nemůžu nechat. Pak jsem v regálu mezi těmi všemi knihami zahlídla nějaké jméno, které mi připadalo dost severské, a bingo - při blížším průzkumu jsem zjistila, že autorka knihy Hush baby, Johanna Holmströmová, je finská švédsky píšící autorka. Děj se odehrává nedaleko Helsinek a psycholožka Robin se sem vrací, aby ochránila svou matku před šikanou ostatních obyvatel. Čtvrť, ve které dříve i ona sama bydlela, se změnila v jakýsi zbohatlický resort. Někdo zhanobil zdejší hřbitov, v minulosti došlo k podivným úmrtím a do toho se šeptá o obchodu s drogami.
Příští měsíc mě nejspíše čeká nadílka knih vybraných jako benefit z (manželovy) práce. Tento benefit se dá uplatnit třeba při návštěvě optiky, na různé zdravotní záležitosti, ale také třeba právě na knihy. Jen škoda, že to není možné uplatnit v Knihy Dobrovský, tam se lépe orientuju. Myslím, že jsem vybrala zajímavou směsici knih a těším se, až vám tento můj výběr budu moct představit.
No a Míma? Ta se u toho točila jako vrtule, ale nakonec byla velice šikovná a přece jen se mi s ní podařilo přečtené i nové knížky zdokumentovat.
Žádné komentáře:
Okomentovat