Co mi tady čeká na přečtení

Při posledním měsíčním čtenářském přehledu mě napadlo, že bych mohla probrat svou knihovnu, co v ní ještě čeká ne přečtení a hlavně kolik toho ještě je. No, výsledné číslo mě lehce znepokojilo, nemyslela jsem, že toho bude až tolik... Pohodlně se usaďte a jdeme na to, nebude toho málo.

Rozhodla jsem se, že to budu brát po poličkách, ať v tom mám nějaký systém. Ze začátku to vypadalo slibně, z první poličky jsem vytáhla jen čtyři knihy, tak jsem si říkala, že to bude dobré. Zcela nečekaně se u toho objevil Ňufák, který se uvelebil na dece, ještě než jsem tam stihla položit nějakou knihu. Nechtěl uhnout ani o kousek, tak jsem si řekla, že pro jednou bude u knížek asistovat tady ten všetečný kocour... Nebudu u každé knihy dlouze vypisovat, o čem je, jen uvedu, co je to zač, nebo co o tom vím nebo od toho čekám.

Věnování (Katherine Slee) - poetický příběh o lásce, ztrátě, hledání své cesty a ztraceného rukopisu po babičce. To by mohlo být celkem pohodové čtení.
Poslední rivalka Coco Chanel - moje vysoutěžená kniha a příběh nejen o rivalitě mezi legendární Coco Chanel a Elsou Schiaparelli.
Šikmý kostel (Karin Lednická) - asi nemusím nijak zvlášť představovat, jen si vypůjčím popisek, co je na titulní straně... románová kronika ztraceného města, léta 1894 - 1921. Příběh pak pokračuje ještě v dalších dvou dílech.
Někdo z nás (Kristýna Trpková) - označeno jako thriller. Zdánlivou rodinnou idylku naruší nález na zahradě starého domu a minulost a její tajemství se probouzí.

Ovšem ve druhé poličce číslo značně poskočilo nahoru a jiné to nebylo ani v těch dalších. Takže druhá polička a osm zatím nepřečtených knih.

Zapomenuté šaty (Riikka Pulkkinen) - příběh o tom, co vše může způsobit nález jedněch starých šatů zapomenutých ve škříni. (Po knížce jsem sáhla, protože autorka je z Finska.)
Popel a sníh (Petra Rautiainen) - na obálce knihy je příjmení s -ová, což v tomto případě nechápu a tomu kdo se podílel na vydání této knihy, bych značně ubrala na prémiích. Cizí jména bych se takto měnit neměla, a ta finská už vůbec ne. Rok 1947 a jistá novinářka přijíždí na sever Finska psát o tom, jak se tato oblast vzpamatovává z války... a také pátrá po osudu svého manžela, který tu zmizel během bojů.
Vražedkyně - ženy s krví na rukou (Jennifer Wright) - příběhy známých vražedkyň
Strom čarodějnic (Elena Collins) - jedna duše, která nenalezla klid a příběhy ze dvou časových linií, které se postupně protnou.
Sousedé z čísla 9 (Felicity Everett) - příběh o přátelství mezi novými sousedy, které ale možná není vůbec tak idylické, jak by se mohlo zdát.
Kdo o tom ví? (Lesley Kara) - označeno jako thriller. Příběh o ženě, která chce začít znovu... ale co se stane, když se objeví někdo, kdo zná její tajemství?
Odešla do tmy (Claire Douglas) - zařazeno do sekce thrillery. Příběh o zmizení mladé dívky a její sestře, která 25 let poté zavraždí dva lidi.
Královna mrtvol (Heather M. Herrman) - mladá dívka musí jít ze sirotčince ke své údajné tetě. To není žádná tetička, která každou neděli peče koláče, ale vykrádá hroby a mrtvoly pak prodává studentům medicíny... Tato knížka je zařazená v kategorii "young adult", což je literatura pro mladé dospělé a dospívající.

U třetího komínku to Ňufáka přestalo bavit, tak se zvedl a šel pryč. Myslím, že vyhnal do obýváku Mímu, protože ta za chvilku přilítla a zůstala potom až do konce.

Co hledáš, najdeš v knihovně (Mičiko Aojama) - zdá se, že knihovnice Sajuri přesně ví, jaká kniha se pro koho hodí, i když hrdinové v této knize mají odlišné problémy. Očekávám pohodové čtení.

Bouře (Kristina Ohlssonová) - severské krimi. Finančník z Stockholmu se přestěhuje na idylický venkov. Jenže se zdá, že idylka tu končí, když v pobřežní vesnici během bouřlivé noci zmizí místní učitelka.

Temné léto a Děti noci (Dan Simmons) - Simmons je úspěšný autor píšící sci-fi a také horory. Obě tyto knihy spadají do druhé kategorie. 
Hana (Alena Mornštajnová) 

Fotografové vzpomínek, Pán a kocour 2 a Hvězdopravci z kavárny Úplněk už jsem zmiňovala v srpnovém přehledu.
U severní zdi (Petra Klabouchová)

Vraždy v ulici Morgue (E. A. Poe) - knížka obsahuje pět detektivních povídek.
V objetí temnoty (Alexandra Ivyová) - upíří záležitost, kterou jsem objevila v antikvariátu a která je součástí série, což jsem při nákupu jaksi nevěděla.

Výběr ze čtvrté poličky, to je takové čtení řekla bych pro teenagery. Mám tu první čtyři díly ze série s Anitou Blake, nekromantkou a lovkyní upírů (Provinilé slasti, Rozesmátá mrtvola, Cirkus prokletých, Kavárna šílenců) a poslední čtyři díly ze série Škola noci od P.C. Castové, což je zase jakýsi internát pro upíry (Předurčená, Skrytá, Odhalená, Vykoupená). Samostatně pak stojí Dotek smrti (Gustav Tegby) - mladá dívka žije jen se svým otcem a téměř nevychází z bytu, protože trpí jakýmsi prokletím... když se někoho dotkne a on se pak od ní příliš vzdálí, tak dotyčný zemře.

Pátá polička a na scéně se objevuje moje knihovnická asistentka Míma. Musela jsem ji ale dlouho mazlit, než ulehla ke knížkám.

Temné vize a Tajný kruh od L.J. Smith, která je autorkou série Upíří deníky.

Dalajlamova kočka a síla meditace, Dalajlamova kočka a čtyři tlapky duchovního úspěchu a Dalajlamova kočka - Probuď v sobě kotě (David Michie) - to je třetí, čtvrtý a pátý díl série "Dalajlámova kočka". Je to taková odpočinková četba vhodná trochu i k zamyšlení, nejen pro milovníky koček.
O kocourovi a bručounovi (Cleveland Amory) - tato knížka volně navazuje na předchozí díl (O kocourovi, který přišel na Vánoce), a popisuje další dobrodružství a společný život kocoura a jeho páníčka.

Remdrandt - příběh kočky (Darko Macner) je příběhem o ušlechtilém kocourovi, který se dostane do rukou mladé výtvarnice, která ho nechá pobíhat venku. Ke knize mám už teď výhrady, ale dočetla jsem se, že má příběh dobrý konec, takže je v pořadníku na čtení.

V šesté poličce je toho hodně a Míma pilně asistuje...
Kaligrafie zlomu (Emily Itami) - hlavní hrdinka má na první pohled dokonalý život, ale přesto někdy přemýšlí, zda to všechno neukončit. Jednoho dne přijde něco, co opět vrátí barvy do jejího života, ale zároveň se jí brzy začne otřásat půda pod nohama. Tato kniha má být také jakýmsi zobrazení zažitých japonských společenských norem.
Pod svícnem tma (J.D.Kirk) - kriminální román, jednoho dne se mladá dívka nevrátí domů, ale zdá se, že to nebude jen obyčejný útěk z domova, ale něco mnohem horšího.

Oligarchie (Scarlett Thomas) - dcera ruského oligarchy nastoupí do anglické internátní školy. Nejštíhlejší dívky tu mají zvláštní privilegia a celé je to tu jakési divné. Jednoho dne zemře její kamarádka a ona se rozhodne zjistit, co se ve skutečnosti stalo.
Tajemství sanatoria (Anne-Sophie Lunding-Sorensen) - v roce 1928 do nervového sanatoria na dánském venkově přijíždí doktorka, jejímž úkolem je zastavit sérii sebevražd, s nimiž si zdejším vedení neví rady. Jenže jak už to bývá, nic není takové, jak by se na první pohled mohlo zdát.
Chlapec, který kreslil stíny (Oriana Ramunno) - Vánoce 1943 a do Osvětimi přijíždí vyšetřovatel z berlínské kriminální policie, aby vyšetřil smrt zdejšího lékaře/ důstojníka SS. Musí skrývat své vlastní tajemství a to, co zde uvidí, s ním navíc dost otřese.
Sedm let temnoty (Čong Judžong) - psychologický thriller. V přehradě nedaleko zapadlé korejské vesnice je nalezena mrtvá dívka. Rozjiždí se vyšetřování a nakonec jde jeden muž do vězení. Následujících sedm let žije jeho syn ve stínu tohoto činu, až se mu jednoho dne dostane do ruky balíček, který slibuje vysvětlení toho, co se vlastně tenkrát stalo.
O kočkách a kocourech (Josef Schwarz) - sbírka povídek z české literatury, kde se vyskytují kočky.
Všechna ta krev, co nás spojuje (Camilla Bruce) - příběh se odehrává v 19. století a vypráví o rodině, která se odstěhuje na prérii a zřídí tu hostinec a ubytovnu. Na tom by nebylo nic divného, kdyby se pocestní nezačali ztrácet...
Mnich, který miloval kočky (Corrado Debiasi) - filozoficky laděná kniha. Mnich pomáhá hlavnímu hrdinovi najít životní cestu a vnitřní klid. Za příklad mu dává kočky, které žijí přítomností.
Moje kočky, cizí kočky a já (Hape Kerkeling) - kniha je jakýmsi průvodcem pro kočkomily.
To je kočka, napsala (Markéta Matějková) - kniha plná příběhů nalezených koček, o které se starají obětaví lidé.
Kočkolásky (Lucie Gebouská) - příběhy zachráněných koček a o tom, jak to u nás chodí v útulcích.
Kočka, kam se podíváš (Radmila Tomšů) - příběh o životě jistých koček vyprávěný z pohledu jich samotných.

Pak mám ještě knížky v menším regálku mimo knihovnu... no jak vidíte, tak jich také bylo hodně, až se z toho Míma úplně vyvrátila.

Osvětimský proces (Annette Hessová) - na obálce stojí "strhující poválečné drama". Frankfurt, rok 1963 a Eva, absolventka tlumočnické školy je požádána, aby překládala u mezinárodního tribunálu výpovědi bývalých osvětimských vězňů. Její rodina je proti, ale ona se postaví na odpor a rozhodne se tlumočit.

Finské pohádky 1 (Marek E. Světlík) - soubor finských pohádek
Krasojezdkyně (Jojo Moyesová) - toto by prý mělo být dojemné a romantické čtení, hlavní hrdinkou je mladá dívka Sarah, kterou učí její dědeček, bývalý drezúrní jezdec, jízdě na koni. Do jejího života zasáhne tragédie a ona se musí protlouct životem.
Hrady bez ohrady (Vladimír Soukup, Petr David) - zajímavý průvodce po zříceninách, které jsou volně přístupné a pravděpodobně tady člověk nepotká davy turistů.
Můj terezínský deník 1943 - 1944 (Helga Pollak - Kinsky) - život v terezínském ghettu zachycený očima dospívající dívky. Knížka je proložená také zápisky jejího otce a fotografiemi. 
Hadrový panák (Daniel Cole) - detektiv William "Wolf" Fawkes se vrací do služby a začíná vskutku bizarním případem - je nalezeno tělo, které je sešito z částí ze šestí různých těl...
Hodinář z Dachau (Carly Schabowski) - další z řady příběhů z koncentračních táborů. Příběh je vyprávěn z různých pohledů.
No a pak tu mám nějakou klasiku, o té jsem se zmiňovala před pár měsíci v samostatném článku, a také jsem zjistila, že jsem na fotku zapomněla dát ještě dvě knížky, a to Miláček a 1984.

Začala jsem si skládat jednotlivé komínky a Mímu to všechno moc zajímalo. A když na jedné knížce objevila šňůrku, to byla teprve zábava. Míma se tak vrtěla a drkala do komínku hlavou, až jsem se bála, že ho celý shodí.

Komínky z první, druhé a třetí police a jedna vyvalená paní asistentka.

Tady mám čtvrtou, pátou a šestou polici a ještě z menšího regálku. Na komínek z šesté police jsem zapomněla přidat pár knížek a zjistila jsem to, až jsem měla vše sklizeno. Ale na fotce, kde je rozložený komínek, tam nechybí.

Říkala jsem si, že jsem klidně mohla nafotit každý komínek zvlášť... ale když to mám vyfocené rozložené, zase mi to přišlo zbytečné. Takže hromadné fotky komínků knih jsou spíš jen tak pro představu, kolik toho je. No co, hlavně, že byl čas si u toho čistit kožich. Vyskládat všechny ty knihy a přenášet komínky dalo trochu práce. Když jsem vymyslela, že udělám tady ten přehled, tak mě ani nenapadlo, že to může být taková makačka... to jsem zjistila až v průběhu. No a k jakému jsem došla číslu? Celkem jsem tedy napočítala 64 nepřečtených knih, což je podle mě hodně. Tento stav platí k datu 8. září a není do něj započítáno to, co mám rozečteno. Nečekala jsem, že toho bude tolik, odhadovala jsem maximálně čtyřicet kousků, ale to jsem se trochu sekla. Mám tedy co dělat. Ale nadcházející měsíce vidím jako příznivé pro čtení, takže se mi s tím určitě podaří trochu pohnout... pokud tedy nepřikoupím další kvantum knih. Jako jo, pár kousků si dokonce roku určitě ještě pořídím, protože jsou nějaké knížky, u kterých to mám v plánu, ale budu se snažit to nepřehánět. Při přebírání knihovny jsem také objevila pár knih, o kterých si myslím, že by mohly jít z domu do světa... a také jsem dostala nápad do výroční soutěže kocoura Koblížka, kterou pomalu, ale jistě plánuju.