Co jsem si dovezla ze země tisíců jezer

 Ještě než jsme vůbec vyrazili do Finska, bylo mi jasné, že si odtud zase něco dovezu, stejně jako z mé minulé návštěvy této severské země. To jsem si dovezla mikinu, ponožky, tričko, šňůrku na klíče a klíčenku. Domů jsme brali ještě magnetku a celkově jsem se prostě musela krotit.

Krotit jsem se musela i teď, protože prostě když je na něčem modrobílá vlaječka nebo nápis "Finland" či "Suomi", je to pro mě lákavé. Jeden významný suvenýr mám přímo z vesničky Santa Clause. Možná si spousta z vás řekne, že je to kýč jako bič, ale my jsme prostě museli. Uznávám, že je to lákadlo na turisty, které něco stojí, ale nakonec převážilo to, že když už jsme tady, tak proč ne... a také kdy jindy bude mít člověk takovou příležitost. Toto se člověku nenaskytne úplně každý den.

Bude to znít divně, ale přestože byla půlka července a venku jasná obloha, tam uvnitř, kde úřadoval Santa, na mě opravdu dýchla atmosféra Vánoc. Vánoce a dekorace miluju, takže jsem byla ve svém živlu. Možná si někdo bude ťukat na čelo a posmívat se tomu, ale já jsem i ve svém věku měla radost z fotky se Santou. Jako fakt. A mám ji i teď, když píšu tento článek a dívám se na fotku, kterou jsme dostali ve vkusné obálce. Samotnou fotku vám ale neukážu, tu se mi tady nechce zveřejňovat... tu si necháme pro sebe.


Neodolala jsem ani propiskám a magnetce.


Na letišti v Rovaniemi jsem během čekání na letadlo do Helsinek zamířila do obchůdku se suvenýry. Jen stěží jsem odolávala všem těm věcem s Mumínky (kteří se těší mé oblibě). Moc nechybělo k tomu, aby přibyly další kousky do mého šatníku, ale zase si říkám, že si nemůžu koupit všechno a musím si nechat něco i na příště. Nakonec jsem si odnesla líbivou utěrku, která mě vyšla na tři stovky (což není úplně málo) a další magnetku. Dřevěný nůž na máslo je z muzea Arktikum, které jsme v Rovaniemi navštívili.


No a pak tu mám nějaké dobroty. Sušenky jsou z ubytování a docela mi chutnaly. Samozřejmě nesměl chybět čaj a želé bonbóny, obojí z borůvek. Na letišti jsem koupila ještě ovocné bonbónky v plechové krabičce... a musím se přiznat, že to bylo tak trochu právě kvůli té krabičce, která se mi prostě líbila. Koukala jsem ještě po čepicích, taškách, omalovánkách se severskými motivy a knížce, která ale byla pochopitelně ve finštině, takže zůstala v regále. Když si to tak shrnu, opravdu jsem se krotila a nakoupila toho podstatně méně, než minule. Spoustu suvenýrů jsem si odvezla také ve formě zážitků, ať už to bylo setkání se sobem, půlnoční slunce nebo pohled z letadla na finskou krajinu. A co vy, vozíte si nějaké suvenýry z cest?


3 komentáře:

  1. Užitečné, dobré i vzpomínkové věci. Tak to má být.

    OdpovědětVymazat
  2. Moc hezké suvenýry, Lili. Taky vždycky vezu něco z místního na ochutnání, dřevěné nože na máslo používáme roky, i když nám je dělal kamarád :o)
    Měj příjemný den. Helena

    OdpovědětVymazat
  3. Pěkně jsi nakoupila.My už do zahraničí necestujeme,ale vždy nám něco přiveze rodina.Mně většinou čaje a manželovi pivo a nějaký upomínkový předmět.
    Hezký začátek nového týdne

    OdpovědětVymazat

Co jsem si dovezla ze země tisíců jezer

 Ještě než jsme vůbec vyrazili do Finska, bylo mi jasné, že si odtud zase něco dovezu, stejně jako z mé minulé návštěvy této severské země. ...