Mezník polárního kruhu a vesnička Santa Clause

 Ve Finsku bylo naším styčným bodem město Rovaniemi, které je známé především vesničkou Santa Clause. Samozřejmě to nebyl hlavní bod naší dovolené, ale když už jsme sem zavítali, tak proč se sem nepodívat. Bylo zajímavé vidět toto turistické lákadlo mimo svou sezónu...

Ve vesničce Santa Clause (a myslím, že i v Rovaniemi jako takovém) je hlavní sezóna v zimě. Místní vánoční atmosféra láká spoustu návštěvníků z celého světa, takže v zimě je tady poměrně plno. Když si toto místo zadáte do vyhledávače, vyskočí na vás spousta zasněžených snímků z předvánočního období...

Ale v létě? V létě je tu klid, buduje se, opravuje a vylepšuje se a návštěníků je nesrovnatelně méně než třeba v prosinci, což je v tomto případě pochopitelné. Aspoň máte šanci vyfotit se na mezníku polárního kruhu bez desítek dalších lidí v pozadí. Je to opravdu hodně profláklé, ale kdo se na tomto místě nevyfotí, jakoby tu nebyl.

Nevím, jak je to v zimě, ale teď v létě jsme tu zaparkovali naprosto v pohodě a bez placení, až jsem se trochu divila... takový známý cíl a parkování zdarma. "Santovu vesničku" jsme si prohlédli v poklidu a bez tlačenic. Občerstvili jsme se a vydali se hledat nějaké to místní zvířectvo. A našli jsme. Tak jsme si zakoupili vstupné, abychom mohli za nimi a k tomu i krmení pro soby. Je to možná trochu kýč, ale kdy jindy člověk může nakrmit soba?

Samozřejmě ten největší sob byl také největší nenažera. Jak nás zbystřil, hned k nám zamířil. Ostatní šli docela opatrně. I na ty jsme mysleli a část krmiva jsme nechali i jim.

Kromě občerstvení tu člověk může nakoupit i suvenýry... což může být velké lákadlo a člověk tak snadno utratí peníze. No, musela jsem se krotit, jinak bych byla schopná jim to tam vykoupit.

Mimo jiné tady může člověk navštívit i samotného Santu (ve Finsku nazývaný také jako Joulupukki). V domku Santa Clause jsem docela snadno zapomněla, že venku je léto a 28 stupňů. Tady bylo o dost chladněji, hrála tady tajemná vánoční hudba, všude byla výzdoba a naaranžované balíčky.

Pak jsme přišli do místnosti, kde seděl samotný Santa. Přizval nás, ať si k němu sedneme. Krátce jsme spolu pohovořili (v angličtině). Ptal se, odkud jsme a co děláme ve Finsku. Věděl, že Brno je druhé největší město republiky a také nám doporučil, že v tomto počasí by bylo dobré odpočívat někde u vody. Nakonec jsme si tu nechali vytisknout společnou fotku. Je to sice trochu kýč a lákadlo na turisty (pořízení fotky a její vytisknutí je zpoplatněno), ale zase jsem si říkala, jak často se k tomu člověk dostane...

Je tu i nástěnka s fotkami se Santou. Prohlížela jsem si je a až po chvíli, když jsem tu objevila známé tváře, mi došlo, že to jsou fotky známých osobností. Tady jsem poznala dvě finské hudební skupiny - Nightwish a Lordi.

Provoz této vesničky byl zahájen v roce 1985 a nachází se zhruba osm kilometrů od centra města. Pokud člověk nedisponuje vlastním nebo půjčeným vozidlem, dostane se sem i autobusem. Vstup do vesničky je zdarma, zpoplatněné jsou pak různé atrakce, ať už je to jízda na saních tažených soby nebo spřežením husky. Tyto atrakce jsou samozřejmě ze své podstaty dostupné pouze v zimním období, kdy je sníh.

Co by kamenem dohodil je odsud i letiště. V roce 1950 sem přiletěla Eleanor Rooseveltová a právě pro tyto účely byla vystavena tato dřevěná chata, která splňovala to, že byla blízko letiště a také u polárního kruhu. Tato chata se po té stala místní atrakcí. V průběhu let se také navýšil počet zájemců o překročení polárního kruhu, až místní zastupitelé rozhodli, že se doplní další dřevěné stavby a tak vznikla tato dnes již velice známá vesnička.

Na této budově byl ukazatel data a času a když jsem to fotila, teplota zrovna dosahovala hodnoty 29 stupňů. Pocitově mi to tak ale nepřišlo... nebo jsem prostě byla natolik zaujatá vším okolo, že jsem to nevnímala. U nás bych v této teplotě zalezla tak někam do chládku a na výlet by mě nikdo nedostal, ale tady mi to nevadilo. Toto místo bylo jen jedním z těch, co jsme během našeho pobytu navštívili. Dopředu jsem měla vytipovaných několik cílů, co tu můžeme vidět. Měla jsem jich vytipovaných radši více a také jsem počítala i s "mokrou" variantu, kdyby to počasí náhodou nevyšlo. Nakonec jsem těch míst měla napsaných tolik, že bychom tu klidně mohli být ještě tak tři dny. No, stále je co objevovat :-)