Cestování letadlem

 Cestování letadlem se dnes bere už jako docela normální věc, nad kterou už člověk ani nepřemýšlí. Na pár kliknutí koupí letenky a letí. Stejně jako ostatní dopravní možnosti má také svoje "pro a proti". Je ale na každém, co si kdo vybere.

Letěla jsem už několikrát, tak už mi to ani nepřijde zvláštní, jen občas dumám nad tím, že se takový několika tunový kolos dokáže vznést do vzduchu. Je to pohodlné a také rychlé, během pár hodin tak překonáte velké vzdálenosti a kolikrát i bez nutnosti přestupu.

Letecká doprava má také svá specifika. Letadlo není autobus, na který můžete doběhnout dvě minuty před plánovaným odletem. Pokud někam letíte, je dobré být na letišti včas. Není potřeba tam kynout půl dne, ale je dobré být tam aspoň v čase dvě až tři hodiny před odletem. Pokud se dostavíte na letiště třeba až hodinu před odletem a jedna se o menší letiště nebo dobu, kdy zrovna není moc provoz, pořád se to dá nějak stihnout. Na větším letišti byste to třeba už stihnout nemuseli... můžete se zdržet na bezpečnostní nebo pasové kontrole a nebo může nástup do vašeho letadla na opačné straně terminálu, než se zrovna nacházíte.

Tomu se takoví opozdilci kolikrát dost diví, proč by jako měli spěchat, když to letí až za půl hodiny. No, jak říkám, letadlo není autobus. Kdyby takový přístup měli všichni, odletělo by to tak za tři dny. Ono ten odlet také není jen tak. Letadlo si nemůže odletět, kdy ho zrovna napadne, ale musí se řídit podle slotu, který dostane. Pokud tady ten slot prošvihne (stručně a zjednodušeně bych to vysvětlila jako povolený čas odletu), může se stát, že další dostane klidně až za hodinu.

Než to odletí, musí se také od letadla odstranit pozemní technika, jako například schody přistavené k letadlu atd. Zpravidla je nástup do letadla umožněn pouze do určitého času, než se uzavře tzv. gate, kterým se nastupuje. Když máte odlítat letadlem, které právě přiletělo, rozhodně to neznamená, že budete hned nastupovat, zvlášť pokud jsou na palubě cestující. Tomu se také dost lidí diví, proč se jako už nenastupuje, když je to tady. 

Po zastavení letadla na příslušném místě se vypnou motory, zhasne antikolizní maják (takové to blikající světlo na letadle) a k letadlu začne najíždět potřebná technika. Vystoupí si cestující, vyloží se jejich zavazadla a také je potřeba vevnitř uklidit. Mimo jiné přijede k letadlu i hovnocuc, bez toho by to nešlo. Také se musí doplnit palubní zásoby, vyměnit posádka, zkontrolovat technický stav a dle potřeby se dotankuje palivo. Když to jde dobře, tak cca za třičtvrtě hodiny se zahajuje nástup do letadla.

Někdy když je velký provoz, může se stát, že letadlo několikrát obkrouží letiště, než na něj přijde řada, aby mohlo přistát. Stejně tak může zase čekat na odlet, když je před ním nachystáno několik dalších letadel. To se pak docela snadno nabere zpoždění.

Cestování letadlem ale nemusí být vždy pohádka. Může se také stát, že to vaše letadlo bude mít závadu, která neumožňuje odlet. V lepším případě se to podaří vyřešit co nejdříve na místě, v horším případě se čeká příjezd nebo přílet specialisty, který je kompetentní k tomu, aby daný problém vyřešil. Také jako řešení může být vyslání náhradního letadla, ale to také nějakou dobu trvá.

Samotný let vám můžou znepříjemnit i vaši spolucestující a tady zkrátka nemůžete vystoupit o zastávku dříve. Není zrovna dvakrát příjemné, když se na palubě někdo opije a je hlučný, nebo když si rodiče neukázní své děti. Můžete chytnout místo, co vám nevyhovuje, nebo si vedle vás sedne někdo, kdo příšerně smrdí. V letadle se také nesmí kouřit a pokud trpíte klaustrofobií, bude to pro vás dost nepříjemné.

Pokud to jde, tak si rezervujeme konkrétní místa předem, i když to může být za příplatek. Když už někam cestuju s partnerem, tak také chci sedět společně. Ono i ta cesta lépe uteče a nemusím se bát, že když usnu, budu se válet po rameni cizího člověka. V žádném dopravním prostředku není příjemné když vedle vás někdo klimbá a neustále se k vám naklání. Také ráda při vzletu a potom zase při klesání koukám z okýnka. Nikdy neodolám a vždy si výhled vyfotím, když teda zrovna není tma jako v pytli. Kdybych mohla, tak kvůli tomu snad i vystrčím hlavu z okýnka, jak občas z legrace říkám, nic takového totiž v letadle samozřejmě není možné. Tento pohled se mi naskytl, když jsme opouštěli Zanzibar. No není to nádhera? 

Už se mi ale vzlet povedlo zaspat, třeba když jsme odlítali do Paříže, to bylo brzy ráno, takže jsem to okamžitě zalomila. Pak do mě drcl přítel, že jsem se chtěla podívat na východ slunce. Z letadla je to neskutečná podívaná a já bych tu parádu byla schopná zaspat.


Na letiště i do letadla je dobré mít s sebou aspoň nějakou zábavu. Taková klasika je knížka, časopis, křížovky nebo nějaká hra na telefonu. Super jsou také sluchátka, protože když si něco pouštíte, není vhodné s tím obtěžovat všechny kolem sebe. Minimálně v tom letadle by vám za to nikdo nepoděkoval a kdyby si tam tak každý pouštěl, co se mu zrovna zamane, bylo by to tam jako v cirkuse. My si na letišti rádi dáme něco na občerstvení, to pak i rychleji uteče a také pozorujeme venkovní provoz a frmol kolem letadel. V prostorách letiště si také musíte hlídat své zavazadlo a nenechávat je nikde bez dozoru. Radši je berte všude s sebou, protože takové opuštěné zavazadlo dokáže na letišti udělat pěknou paseku a vy byste z toho měli akorát problém.

Hlavní, na co nesmí člověk zapomenout, když někam letí, je vzít si s sebou doklady. Už jsem párkrát zažila, že s odbavením čekalo na posledního člověka, který čekal, než mu někdo rychle přiveze pas, který nechal doma. Řeknu vám, že to jsou nervy. Také je dobré si pohlídat, jak dlouho vám ten pas ještě platí, protože když letíte třeba do Egypta, tak je nutné, aby byl platný ještě minimálně šest měsíců po té, co váš pobyt v této zemi skončí. A to si buďte jistí, že se to kontroluje. To už jsem také párkrát zažila, že někdo ze skupinky neletěl, protože neměl potřebnou platnost pasu, i když to bylo jen o týden. To vám je vždycky křiku a vypjatých emocí. Tady ti křiklouni si ale vůbec neuvědomují, že i kdyby tady u nás byli puštěni do letadla, tak jim to k ničemu nebude. Po příletu tam by je stejně nikam nepustili a navíc by za to ještě letiště platilo pokutu. Ale vzteklému člověku, který si vše pořádně nezkontroluje, nic nevysvětlíte.

Kuriózní jsou také situace, kdy je odlet letadla pár minut po půlnoci. Pro některé lidi to může být matoucí a tak se jednou za čas někdo stane, že se splete. Buď se objeví na letišti o den dříve (v tom lepším případě) a nebo si myslí, že odlítá až následující den. To pak někdo z cestovky ty lidi nahání, kde jsou. Představte si, že vám tak před půlnocí někdo zavolá, kde jste, že máte být na letišti. No mě by asi trefilo.

Myslím, že cestování letadlem je dnes snadno dostupné, podle mě to tak dříve nebývalo. Jen teda člověk musí zvážit, jestli je to jeho šálek kávy. Zase mít panickou hrůzu z lítání a přesto někam letět také není dobré. Občas se stane, že někdo tuto úzkost do takové míry zahání alkoholem, že pak není schopný projít si kontrolou, sotva se drží na nohou a už vůbec se netrefí do rámu. Nebo projde v pohodě a začne nasávat až potom a potom se takový člověk vyvádí i ven. Dát si nějakou tu skleničku, proč ne, ale pokud se člověk nalije jako carský důstojník, většinou to nedopadá dobře. Takového cestujícího může kapitán letadla odmítnout vzít na palubu.

Někomu to vyhovuje, někomu ne. Občas slyším v práci někoho vykřikovat, že už nikdy nikam nepoletí, no tak ať. Nad tím se musím jen pousmát. Každý ať se zařídí podle svého. Je nutné počítat si tím, že cestování letadlem má své omezení, tak to prostě je. Rozhodně je dobré se předem o všem informovat, ať je člověk připravený a může cestovat v klidu. No a jak se říká "poručíme větru, dešti", tak to v letecké dopravě opravdu nefunguje. Letiště ani dopravci počasí opravdu ovlivnit neumí. Za určitých podmínek zkrátka není možné a bezpečné přistát ani odletět, takže počasí do tohoto druhu cestování může hodit pořádné vidle.

6 komentářů:

  1. Lili, zajímavé, hezky shrnuté postřehy. Je pravda, že už jsme zažili ledasco - od toho, že manžela odbavili a mě ne, protože v cestovce na mou letenku připsali slovo PRAHA, což za jménem v pasu pochopitelně nemám, po zpoždění, poruchu letadla, výměnu letadla. Druhá kapitola jsou spolucestující, to se někdy dějí věci... Místa vedle sebe a pro mne u okýnka si připlácíme vždycky.
    Tak tobě i všem přeji šťastný let!
    Hezkou neděli, Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Při takovém cestování může člověk zažít opravdu různé věci. Samozřejmě je lepší, když jde všechno hladce. Kolikrát si lidé na kontrole něco zapomenou a potom probíhá šťastné shledání, to mám nejradši :-) Děkuji :-)

      Vymazat
  2. Moc zajímavé čtení,ráda jsem se seznámila,jak to na letišti i v letadle chodí.Poprvé jsme letěli s manželem v roce 1976 do Bulharska.Seděli jsme a za námi byli dveře.Na nich závěs a ten plál.Zdálo se mi,že nejsou dovřené,což asi v letadle není možné.Letěla jsem potom ještě 3x,ale teď už asi nepoletím.Do zahraničí necestujeme.Fotografie jsou nádherné.Lili,hezké jarní dny

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To už je teda doba :-O Myslím, že není možné, aby letadlo odletělo s nedovřenými dveřmi, to asi jen proudil vzduch na palubě. Na naší poslední cestě jsem také pozorovala tento závěs oddělující prostor pro posádku... seděli jsme totiž úplně vpředu. No a také se pohyboval. Však co, i u nás je hezky :-)

      Vymazat
  3. zajímavé postřehy. dcera říkala, že když letí na dovču, tak jsou čtyři a sedí také odděleně. představila jsem si manžela, který nesnáší například voňavky a že se dokážou některé ženy doslova polít voňavkou a on pak třeba ve vlaku prchá do jiného vagónu. Proto také nerad cestuje. Ale ty pohledy a výhledy jsou nádherné.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak pokud by seděl vedle někoho takového, asi by trochu trpěl. Většinou když na kontrole někomu vyhazujeme větší sprej, napadne dotyčného, že se tam ještě rychle nafíká... to samozřejmě nedovolíme, už jen z toho důvodu, že kdyby to tak udělal každý, nebude se tam dát dýchat :-) Děkuji :-)

      Vymazat

Ve městě hlavu vzhůru

 Když jdete někde po městě, rozhlížíte se kolem sebe? Já ano. A napadlo vás, ať už během nějakého výletu nebo jen zběžných pochůzek, zvednou...