Jo, Češi na dovolené a také na letištích, to je takový zajímavý druh. Někdy se až trochu divím, co ten našinec na cestách předvádí. Někdy je to až trochu úsměvné. Samozřejmě, všichni nejsou stejní, ale někteří se zkrátka nezapřou.
V poslední době jsem trochu cestovala, tak jsem se vyskytla na několik letištích, a když to nevidím na cestách, mám to v práci. Nebudu tady zmiňovat ponožky v sandálech, to je také takový fenomén, ale trošku z jiného soudku. Ono kolikrát stačí poslouchat a víte, kdo je kdo. Tuhle jsem tak na dovolené během oběda pozorovala asi pětičlennou skupinku, kde se jeden pán rozčiloval, kde tu má vzít pití, protože nikdy neviděl pultík se skleničkama... no samozřejmě šlo o pivo. To také našinec často na dovolené brblá a stěžuje si, že tu není české pivo.
Nevím, jestli to dělají i ostatní, ale přijde mi, že je to jedna z českých specialitek - sport s názvem "zabírání lehátek v šest ráno". Taková ta klasika, kdy lidi vstanou brzy jen kvůli tomu, aby mohli vzít své věci a zabrat lehátko. Pak vy, co jdete normálně po snídani na pláž, nemáte z čeho vybírat. V některých resortech už na tuto libůstku přišli a snaží se to trochu korigovat. Například pokud tam nemáte hotelový ručník vydaný oproti kartičce, nebere se to vůbec v potaz. Tyto výdejny ručníků mají otevřeno až třeba od osmé hodiny nebo tak. Někde se to řeší menším poplatkem za rezervaci konkrétního lehátka, a ta může trvat klidně celou dobu pobytu. Prostě si vyberete místo, plážový asistent vám ho označí cedulkou s číslem pokoje a je to. Tak jsme to měli v létě v Egyptě a byla to pohoda.
Pak jsou tady Češi na bezpečnostní kontrole, kdy si Pepa s Máňou myslí, že se tu z nich všichni posadí na zadek, protože oni se rozhodli vyrazit do světa. Někteří lidé jsou bez problému, u jiných vidíte, že bude problém, jen co se objeví u pásu. Tady u nás mají někteří tendenci se rozčilovat, když se po nich chce, to co po všech ostatních, nebo když se jim nedejbože něco vyloučí z přepravy. Ale zkuste se takto rozčilovat a držkovat třeba v Egyptě nebo Turecku a snadno se vám stane, že pak budete litovat, že jste vůbec pípli. I přesto, že vám nebudou rozumět, z divoké gestikulace a zvýšeného hlasu snadno usoudí, že máte s něčím problém, takže pak může přijít velmi důkladná bezpečnostní kontrola.
Tady doma si Češi myslí, že můžou vyskakovat, ale vsadím se, že tady tito frajírci, co dělají na kontrole ramena, za hranicemi už takoví hrdinové nejsou. Pamatuju si jednu situaci z loňského léta, kdy si paní po průchodu bezpečnostním rámem ledabyle sesbírala své věci z bedýnky a šla se nimi někam na bok. Za chvíli přišla zpátky s tím, že postrádá své hodinky a když jsme je hned nemohli najít, začala tam řvát a dokonce došlo i na obvinění, že jsme jí je ukradli. Nakonec se našly zapadlé mezi plechovým stolem, kam si odnesla své věci, a skleněnou stěnou, takže si za to mohla vlastní neopatrnou manipulací. O nasraných chlápcích, kteří jsou dotčeni, že si musejí sundat kšiltovku/ kšandy/ opasek nebo cokoliv dalšího, už ani nemluvím.
Zajímavé je také pak poslouchat své spolucestující, kteří nemají ani nejmenší tušení, jak může takové letiště nebo samotný letecký provoz fungovat. Jak se někteří diví a rozčilují se, proč jako už nenastupujeme, když to naše letadlo přistálo. Když letadlo sedne, musí se udělat spousta věcí, takže se nastupuje třeba hodinu po tom, co to sedlo. Na letišti v Punta Cana v Dominikánské republice tak za mnou seděl jeden pán, který měl právě takové hrozně chytré připomínky, až jsem měla chuť se otočit a říct, že doufám, že je ředitelem nějakého letiště, když tomu všemu tak skvěle rozumí :-)
Ono je to zajímavé kolikrát i v tom letadle. Já vím, že poslouchat cizí hovory je neslušné, ale když někdo sedí hned za váma, tak zkrátka nejde neslyšet. Takové to "už jsme si sedli, tak proč už neletíme" je klasikou. A co teprve takové tleskání po přistání... Jistě to dělají i příslušníci jiných národů, ale je zajímavé, že když jsme letěli do a z Finska, nikdo netleskal. Do Paříže a zpátky tleskalo jen pár lidí, no a zcela překvapivě to byli Češi. Věděli jste, že piloti v kabině nemají šanci to slyšet? Pokud budete sedět úplně vepředu, pak si také můžete všimnout těch pohledů posádky... ta si o tom také myslí své. Tak a to by ode mě bylo vše. A vy, pokud už se někam vydáte, hlavně tam a zase zpátky docestujte v pořádku :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat