Člověk může mít různé záliby a mezi ty mé patří, mimo jiné, také skládání puzzle. Teď si možná někteří řeknete, že byste na to neměli nervy, ale já to opravdu můžu. Je to pro mě relax a když začnu, nemůžu se od toho odtrhnout. Asi už je vám jasné, že i u skládání puzzle mám pomocníčky...
Puzzle je událost, na kterou se všichni musí přijít podívat :-)
Ti moji pomocníčci ze všeho nejlíp umí puzzle zalehnout. Taková Míma se na tom klidně rozvalí a je jí úplně jedno, že mi zavazí. Lehne si a čeká, co bude. Moc dobře ví, že nedostane vynadáno a když jí říkám, jestli si náhodou nechce lehnout jinam, tak jen mrkne a mňauká, že ne.
Kočky mají doma nepřeberné množství míst, kam si můžou lehnout, ale nic asi není tak lákavé, jako krabice puzzlíků. Míma si do ní moc ráda lehá, a když na ni mluvím, začne se v krabici převalovat. Pokud nechám otevřenou krabici chvíli bez dozoru, už v ní šmátrá tlapičkou a jednotlivé dílky mi vyhazuje ven...
Za chvíli se přijde podívat i Koblížek a vyvalí se na puzzle tak, že opticky vypadá širší, než je :-D Tlapičky složí pod bradu a je spokojený.
Můžu kolem něj přesouvat dílky a skládat, ale jemu je to jedno. Ani se nehne.
Občas se někdo z koček rozhodne, že se skládat nebude a krabici zalehne. To mám pak smůlu a musím si najít jinou zábavu... třeba psát článek na blogu a přemýšlet, kterou z tisíce fotek koček sem dám, nebo si jít číst :-) Děkujeme, že jste se u nás zastavili.
Vypozorovala jsem, že v životě lidském jsou etapy, kdy vás něco hodně baví. Kdysi mě bavilo kupovat modely různých historických staveb, které bylo třeba přesně vystřihnout, slepit, kolik času to zabralo snad ani nelze vyjádřit. Tak vznikl Letohrádek královny Anny, zámek Blatná, Staroměstská radnice... Pak přišlo období skládání puzzle. Tím se zabýval i manžel mé kamarádky a protože nebyl troškař, zabralo to dobrou čtvrt obýváku, kam nikdo nesměl vkročit. Mají z toho i velký "obraz". Mě to nedrželo tak dlouho jako lepení modelů, ale vím, že každý by si měl něčím podobným projít, protože to tříbí představivost, zručnost i mysl. Jen tak dál! ☺
OdpovědětVymazatJednou za čas mě tak něco chytne a vydrží mi to chvíli. No a pak jsou tady ty dlouhodobé zájmy... pamatuju si, že puzzle mě bavilo už jako dítě a zůstalo mi to doteď. Chápu, že ne každý na to má buňky, ale za mě je to super věc. Ano, někdy to může být náročnější na prostor... mně se podařilo poskládané puzzlíky uložit to šuplíku pod postel. Mám i pár slepených, co už jsou pod sklem, tak ty čekají na pověšení :-)
VymazatTo mě pobavilo a jsem zvědavá,jak to dopadne u nás.Včera jsem byla u sestry a měla tam rozložené puzzle a hned jsem si vzpomněla,že máme doma.Hned si pro ně jdu.Jsem zvědavá,co na to Modřinka.Hezký den
OdpovědětVymazatTřeba bude Modřinka rozumná a přijde jen v klidu nakouknout. Tak hodně štěstí při skládání :-)
VymazatTaké jsme skládali puzzle, pak jsme to zatavovali pomocí fenu do fólie. Měla jsem i mapu světa, potěšila jsem si ji v práci. Skládat puzzle s Kočičkami, to bych asi nedokázala. To ti to nerozhážou? Tohle obdivuji. Měj se hezky.
OdpovědětVymazatZatavování puzzle do fólie neznám. No, člověk musí být ve střehu. Asi třikrát mi to tady Míma trochu bourala, když ji popadl amok a brala to přímo přes puzzle. Tak jsem to znovu srovnala a složila, co mi rozházela... ale tady se s tím už počítá :-)
Vymazat