Malé kočičí povídání

 V posledních dnech již uplynulého roku jsme už žádný článek natlapkovat nestihli, tak to napravíme aspoň takto ze startu :-) Rozhodně je o čem psát, protože prostě kočky... to mluví samo za sebe. Věřím, že mnozí majitelé domácích mazlíků mi dají za pravdu.

Možná se shodneme i v tom, že největší událostí prosince jsou Vánoce. Ovšem před šesti lety se ze začátku tohoto měsíce přihodilo ještě něco významného. Kdo mě sledujete už delší dobu a znáte ještě z blogu.cz, asi tušíte :-) Tehdy jsem si přinesla domů malého kocourka - Koblížka. Je to tak, 4.prosince jsme s tímto fešákem oslavili už šesté přineseniny. To letí, co? Samozřejmě Koblížek už dávno není malý drobek, o pěkných pár kilo vyrostl :-)



Tady je v peřině zaražený až po uši, to on má rád :-) A stejně tak i ostatní kočičí obyvatelé naší domácnosti. V příštím životě bych chtěla být moje kočka, fakt že jo.

Vždy když se doma objeví stromeček, mají kočky vzrůšo. Ne že by po něm neustále skákaly a lezly, ale je to zkrátka nová věc, tak pořád chodí a zkoumají. U instalace zdobení byla početná asistence. Jen jednou jsem kočičku Mímu objevila schovanou na větvích uprostřed stromku. Zdálo se mi totiž, že se stromeček divně třepe a při bližším průzkumu jsem přišla na naši kočičí slečnu. Jak je mourovatá, tak tam skoro ani nebyla vidět.


Na zkoušku jsme vzali nové granule a kočička si je hlídá. Vypadá tu taková trochu naducaná, jako medvídek, ale oproti kocourům je o dost menší :-)



Nejlepší pelíšek je postel, na tom se pořád nic nemění. Občas kočkám vytáhnu na postel ještě deku jako bonus. Mám i jednu speciálně pro ně, růžovou, na té si hoví Míma. Ňuf mžourá, co ta panička zase ruší. Je zřejmé, že by chtěl spát :-D

No a tak se ty naše kočky mají. Koblížek tady ještě mňouká, že má panička namalované nějaké obrázky. To má sice pravdu, ale ty si ukážeme někdy příště, ať v tom tady nemáme guláš :-)









9 komentářů:

  1. Liliano, nádherná kočičí parta. Dneska jsem byla na návštěvě u kamarádky, která má nádhernou černobílou kočičku. Viděla jsem ji poprvé, protože dříve se ta plachá kočička schovávala, ale dneska přišla, nejprve se procházela kolem, pak se nechala pohladit a po chvíli si lehla mně na nohu a tlapičkou si hrála s mou šálou, celá se pak do ní zamotala. Je nádherná a musím se přiznat, že jsem si zase vzpomněla na mého kocourka a bylo mi moc smutno, že už tak dlouho u mne není. Přeji ti moc a moc radosti a krásných chvil s kočičími miláčky.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To byla příjemná a milá návštěva :-) K nám když někdo přijde, kočky se schovají. Po chvilce se přijde podívat Míma a o něco později i Ňuf, kdo to přišel. Ale Koblížek, to ne, ten je pod postelí a vyleze až tehdy, kdy už je návštěva pryč :-D

      Vymazat
  2. Lili,kočičky jsou zlatíčka.Naše Modřinka stromek taky okukovala bylo to něco z venku,kde to nezná,ale později ji už nezajímal.
    Nějak často teď mňouká,chce hodně chovat a v noci na mě spí.Občas se probudím a cítím tíhu na prsou a ona mi tam leží.
    Přeji Ti hezký rok 2022 a hodně radosti s chlupáčky.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Všechno, co je nové, je zajímavé :-) U nás to tak vždycky je. No, ještě že ty naše chlupáče máme :-)

      Vymazat
  3. Lili, tak už k tobě chodím šest let. První článek, co jsem u tebe četla, byl o přinesení Koblížka :-) Naše kožušky stromeček vůbec nezajímá, dokonce i tu zvědavou Bětku, nechává v klidu. Jsem ráda, že je u vás všechno v pořádku a hladím na dálku tu tvoji milou kočičí partu :-) Krásný a pohodový celý rok přejeme :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To už je doba, co? To je neskutečné! Hlavně, že jsou ti naši kožušci zdraví :-)

      Vymazat
  4. Ahoj,přeju vám všem pěkný celý rok 2022. U vás je opravdu kočičí ráj- :-) U nás je kočičí inferno... :-( Nejraději bych ti ty naše kočičáky poslal na prázdniny.;-) Jako by nestačilo, že je straší tatínek na dvorku, přidali se k plašení pejskaři z první bytovky a třetí bytovky a dále pak z bývalé doktůrkovy vily. Ve všech případech nejlepší známí tatínka. :-D Měj se fajn :-), já na internetu moc nejsem, tak místo písemného rytí musí klucí a holky postávat u našeno plota...

    OdpovědětVymazat
  5. To on si člověk vždycky říká, že by chtěl být v příštím životě zvíře, o které se někdo dobře stará a nechává je ležet v peřinách a na gauči celý den. To by byla krása, kdyby se mi to poštěstilo. :-)

    OdpovědětVymazat

V Kutné Hoře

 V lednu jsme navštívili město Kutná Hora. Pro mě to byla první návštěva tohoto místa. Dopravili jsme se sem vlakem a když jsme ráno vyjíždě...