Deník kocoura Koblížka 5

 A zase se nám tu někdo hlásí o slovo. Kdo by to tak asi mohl být, co? Samozřejmě náš zrzavý Koblížek :-)

Byl pozdní večer, první máj,
večerní máj byl nás koček čas.
Paniččin zval k misce hlas.
Tu plno konzerv značených blankytnými pásky,
šťastný kočičí domov tam,
kde plno chlupů je a náruč plná lásky.

Dneska jsem vám stejně jako minule zaveršoval, když je ten první máj. Asi budu talentovaný kocour. Už jsem vám nějakou dobu nenapsal, ale víte co? Já za to nemůžu. Panička totiž měla pořád napilno, tamto a pak zase toto. A prý že neví, jestli se jí to mé mňoukání vleze do edičního plánu. To sice nevím, co je, ale důležité je, že jsem se konečně dostal na řadu.

Kde bych tak jen začal. Důkladně jsme otestovali nové povlečení a už nám ho panička zase převlekla. Hned jak jsem to zjistil, nacpal jsem se pod peřinu a mezerou koukal ven. To byla paráda. Ještě lepší ale bylo, že jsme na peřinu dostali zase ještě deku, tentokrát zelenou. Myslím, že mi jde ke kožichu.

No, rozhodně si na nic nemůžu stěžovat. Mám teď takové speciální granulky, ty prý můžu baštit jen já. Je to veterinární dieta, druhá značka, kterou jsem zkusili, ta první mi totiž moc nejela. I kapsiček a konzerv jsme zkusili několik druhů, nakonec jsem si jedny kapsičky vybral, že je budu jíst, ale jen ty, žádné jiné. Panička teď pořád hlídá, kdo co jí, abychom si vzájemně nelezli do misek. 

Důležité je, že nemusím na veterinu já. Paní doktorka je sice hodná, ale stejně, cesta v přepravce se mi nelíbí. Posledně nás sice páníček vezl autem a nemuseli jsme jet příšernou tramvají, ale i tak. Teď tam jednou za čas jezdí panička, s nějakým vzorkem.

Málem bych zapomněl, máme doma novinku. Páníček objednal váhu. Už proběhlo první vážení, výsledek byl 6,6 kilo. Při poslední návštěvě veteriny to bylo 6,7 kilo. Paní doktorka říkala, že jsem mohutný kocour, ale ten špek tam je. Panička řekla, že jsem  jako sud. Mourovaté jelito váží 6,2 kilo a Míma se zatím nevážila, protože od toho utekla. Asi se stydí nebo co, ale nevím proč, když je z nás nejmenší.

Ale krásný jsem prý pořád, a to je hlavní :-) (V květináči za mou hlavou je zelenec, o který se pilně staráme.)


6 komentářů:

  1. Koblížku, ty máš krásný kočičí život. Důležité je, že nemusíš na veterinu. Naše Saxana tam také nechodila ráda a vždy poškrábala všechny dvounožce, kteří tam byli. Dokonce si pan doktor poznamenal, že je agresivní.
    Pac a mňau. 🐱🍀

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Koblížek nikoho nepoškrábal, dokonce se nechal od paní doktorky vzít na ruky... jen ta cesta je vždycky problém. Koblížek kvílí a kouká po nás celá tramvaj, nebo autobus, podle toho, čím zrovna jedeme :-D Zajímavé je, že když se jelo autem, ani nemňoukl.

      Vymazat
  2. Jéé, ten Kobližek má ale pohodičku. A rozhodně si nemyslím, kamaráde, že bys vypdal jako sud :P A je dobře, že ti nové papání chutná ♥

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Má se jako pán na zámku :-) Budeme ho pravidelně vážit a uvidí se, jestli bude mít hubnoucí dietu.

      Vymazat
  3. Kocourek je krásný.Myslím,že jak se moje Modřinka vzbudí jde hned na váhu,abych to porovnala s Koblížkem.Myslím,že má také nadváhu,má pořádné bříško.Jenže nechodí ven je doma,každou chvíli u misky a den prospí.
    Měj se hezky a pohlaď kožušky.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Kočičku bych zvážila jen tak pro zajímavost :-) Já to dělám tak, že se nejdřív zvážím já sama a potom s kočkou, pak si vypočítám rozdíl a získám potřebný údaj :-)

      Vymazat

V Kutné Hoře

 V lednu jsme navštívili město Kutná Hora. Pro mě to byla první návštěva tohoto místa. Dopravili jsme se sem vlakem a když jsme ráno vyjíždě...