Zhruba před týdnem jsme vyrazili ven s tím, že si opečeme špekáček. (Ano, i v té zimě! :-D) Už nějaký čas nazpět jsme objevili jedno ohniště u řeky Svratky. V létě jsme si také opékali u řeky, ale to bylo opačným směrem, teď jsem to chtěli zkusit tady.
Zrovna svítilo sluníčko, takže cesta tam byla příjemná. Kolem ohniště ležely klády, takže se na nich dalo sedět. Doma mě napadlo přibalit do batohu ručník, abysme neseděli na studeném.
Když jsme seděli u ohniště, za zády jsme měli stěnu jakési skalky, zakusující se do lesnatého svahu. Před námi byla již výše zmíněná řeka, za ní pak silnice a tramvajové koleje.
Na táborák jsme použili hlavně náš vánoční stromeček, doma poctivě nařezaný na kousky a k tomu přidali pár klacíků nasbíraných kolem. Překvapivě nám to chytlo hned, aniž bychom použili pepo. Než přítel rozdělal oheň, nařezala jsem špekáčky, aby se líp propekly.
Od ohně šlo příjemné teplo. Špekáčky jsme si dali s chlebem a hořčicí, s ničím jiným je nejíme. On ten špekáček jako takový není kdovíjaký kulinářský zázrak, spíš jde o to, že si posedíte venku u ohně a něco si na něm opečete. Právě to na tom chutná nejvíc :-)) Mňam!
Tady jsem zachytila jednu tramvaj. Zrovna v úrovni našeho ohniště byla zastávka :-)
Musím říct, že to bylo fajn. V létě je to sice jiné, ale toto měla také něco do sebe. Bylo to takové malé dobrodružství. Když si teď na špekáček vzpomenu, sbíhají se mi sliny :-D
Po cestě zpátky jsem koukala na hladinu řeky. Na ní se odrážely stromy, které byly na protějším břehu. Jak vidíte, vyfotila jsem si to, ale musela jsem kvůli tomu zastavit. Ono moc dobře nejde fotit a zároveň koukat pod nohy. Místy to docela podkluzovalo, takže bylo potřeba dávat pozor. Nechtěla jsem přijít k úrazu u sebe ani u foťáku, který by pád nemusel zvládnout :-D
Určitě si zase někdy půjdeme něco opéct. A mám takové tušení, že do léta s tím čekat nebudeme.
Lili, mně se sbíhají sliny při pohledu na opékaný špekáček. 😃 Já se prvního asi dočkám až na jaře, až zatopíme v zahradním krbu. U nás nejsou místa, kde by se dal rozdělat ohýnek a kdybych manželovi navrhla, že si půjdeme něco opéct, přesně tuším, co by mi asi řekl.
OdpovědětVymazatMěj hezké dny 💓🍀
Špekáček byl parádní :-) No jo, na zahrádce je to jiný komfort, a člověk to má hned u nosu... ale vše má své kouzlo. Hm, asi tuším, co by manžel řekl :-D Dost lidí by si asi v tomto případě ťukalo na čelo :-D
VymazatTak zimní opékání špekáčků jsem ještě nezažila, ale věřím, že to muselo být fajn 8-)
OdpovědětVymazatJe to sice trochu nezvyklé, ale zdá se mi to jako dobrý nápad :-)
VymazatLili, tak špekáček bych si dala, takový krásně do černa opečený a hodně nařezaný, jako chobotnice, mňam. Hned jak bude trošku teplejší počasí, tak si opečeme, už se těším :-)
OdpovědětVymazatŠpekáčky musí být nařezané pořádně, na to já si potrpím. Až bude tepleji, možná k tomu bude i pivo :-))
VymazatLili,to jste měli úžasný nápad,to by se mi líbilo.Špekáček opečený nad ohněm by přišel k chuti.Ono pár veřejných ohnišť je i u nás.Musím to navrhnout dceři,že bychom si mohli opéct u nich na zahradě,to jsi mi vnukla parádní inspiraci.
OdpovědětVymazatUdělala jsi i moc hezké fotky.
Měj hezkou neděli
Jo, to nás dobře napadlo :-) Jen škoda, že nemáme žádnou termosku, horký čaj by se k tomu opravdu hodil. Tak třeba příště :-))
VymazatVypadá to na příjemně strávený den. Jak hezké počasí, tak dobře založený oheň - a špekáčky opravdu stačí jen s chlebem a hořčicí. Hlavně mají chuť i vůně opékání nad ohněm, to je ta správná romantika.
OdpovědětVymazatZáběry jsou kouzelné, a závěrečná odrazovka se povedla. Moc pěkné fotky.
Člověk si to musí někdy zpestřit :-) V ten den sice dost mrzlo, ale bylo to fajn :-)
Vymazat