Chtěla jsem stihnout ještě podzimní procházku u přehrady a nakonec se podařilo. Natrefila jsem sice na chladný, ale zato slunečný den. A sluníčko takovým podzimním fotkám jen prospívá, všechny ty barvy více vyniknou.
Na tuto procházku jsem šla tak trochu za účelem pořízení nějakých fotek. Jsem ráda, že jsem ještě stihla napadané listí.
Na zemi ho bylo hodně a něco ještě na stromech.
Jeden takový list jsem si donesla domů, abych si ho pak mohla nakreslit. Po té se ho zmocnily nenechavé kočičí tlapky. Takový list je zkrátka zajímavá věc a dobře šustí.
Barevné listí, sluníčko prosvítající mezi stromy... no prostě paráda.
Na vodě si plul tento racek. Bylo mu úplně jedno, že si ho fotím.
Převislá vrba svými větvičkami dosahovala skoro až k zemi.
Na spadeném listí byla ještě rosa. A nebo to možná byla roztátá námraza.
Toto je můj oblíbený pohled. Zvlněný terén, jemná tráva, stromy... a když mezi nimi prosvítá slunce, dělá to takové super stíny.
Tady jsem možná mohla počkat, až se tento opeřenec posune někam na sluníčko. Ve stínu trošku zaniká.
A ještě tu mám modřín, který na zimu narozdíl od ostatních jehličnanů opadává. K přehradě jsem tentokrát jela šalinu a od Přístaviště jsem se přesunula až na Kozí horku. Zbytek fotek si nechám do pokračovacího článku, ať je fotek tak akorát.
Žádné komentáře:
Okomentovat