Opět kočičí hlídání

 Některé z vás zajímalo, co na naši cestu do Helsinek říkaly kočky. Jistě by byly radši, kdybychom vůbec nikam nejezdili a byli s nimi pořád doma. Po dobu naší nepřítomnosti jsem jim zajistila skvělou péči - pro jejich komfort a pro můj klid.

Pokud máte mazlíčka a chcete někam vycestovat, je to starost navíc. Tak to prostě je. I tentokrát jsem pro ně měla domluvené to samé hlídání jako minule. Už jsem věděla, do čeho jdu a kočky byly minule spokojené, tak nebyl důvod hledat jinde. Tím, že jsem věděla, kam se můžu obrátit, jsem hned měla o starost méně.

Bylo to jako obvykle... dát kočkám konzervu, dosypat granule, vyměnit vodu, vyčistit záchůdky a pak podle zájmu podrbat a hrát si. Samozřejmě mi zase přišla spousta fotek, takže jsem věděla, že je vše v pořádku.

Hned první den se všichni ukázali a nikdo se neschovával. Za to si všichni zasloužili velkou pochvalu. Hlavně Koblížek je největší pašák, ten udělal obrovský pokrok. Při prvním hlídání totiž trávil většinu času v nočním stolku a osmělil se až poslední den. Jenže tady ty hlídací kočičí tety jsou asi zázračné, takže tento původně "neviditelný" kocour už se normálně ukáže.

No, co vám budu povídat... myslím, že fotky hovoří za vše.

Ňufák se samozřejmě hned hlásil o mazlení. Někdy umí být pěkně dotěrný.

Dokonce asistoval i u krmení, takže vše bylo jako obvykle. On prostě musí být u všeho.

Mímulka se také přišla ukázat, moje šikovná kočka. Mazlení si nikdo nenechá ujít. Zájem byl také o hru a pamlsky. Přišlo mi také několik videí, což bylo také super.

A toto je kocour, co se původně schovával v nočním stolku a nechtěl se ukázat. Teď se nechá pěkně podrbat. Koblížek je prostě paničky statečný kocour.

Tady Koblížek pózuje jako modelka. Co myslíte, sluší mu to? Zkrátka hlídání pro kočky bylo opět na jedničku. Vím, že o kočky bylo postaráno a to je pro mě, jako pro kočičí mámu, dost důležité. Ale jak sami vidíte, můžu být bez obav. Dokonce se to obešlo i bez nejrůznějších kočičích "nehod". Jen po příjezdu domů jsem objevila počůranou rohožku, což byl asi vzkaz, co si kočky myslí o mé nepřítomnosti. Holt když se chce člověk někam podívat, tak musí na nějakou dobu opustit své bydlení, bez toho to jaksi nejde. Po příjezdu bylo velké vítání a to víte, že spali všichni namáčklí na mně a také byla extra porce mazlení jako kompenzace za naši nepřítomnost. Když takto někam jedu, snažím se to udělat tak, abych ještě aspoň den po příjezdu byla doma a mohla se kočkám věnovat.