To, že je Ňufák pěkné číslo už asi ví všichni, kdo sem chodí pravidelně. Jeden by řekl, že už mě s kočkama nemůže nic překvapit, ale pak vždycky přijde něco, co mě buď pobaví nebo nad tím jen kroutím hlavou.
Na začátek jedna nekočičí perlička - tento článek píšu podruhé. Ptáte se proč? Jeden den jsem ho napsala a nastavila datum, kdy ho chci zveřejnit. Druhý den jsem se ale rozmyslela, že ho chci zveřejnit v jiný datum, tak jsem si článek otevřela a vybrala jiný datum. Pak jsem najela na články a on tam v těch naplánovaných nebyl. Nejdříve jsem si myslela, že jsem ho omylem rovnou zveřejnila, ale na blogu také nebyl a ni v koši. Prostě zmizel, udělal puf a už nebyl. Asi mi tady řádí nějaký šotek, protože nechápu, jak může článek jen tak zmizet. Tak jsem se jala napsat článek znovu. Naštěstí jsem v něm měla jen dvě fotky, takže to bylo vložené hned, ale ten text znovu, tak to už je horší...
Ale zpět k myšlence článku. Nedávno jsem tady řešila takovou záhadu. Jednoho dne jsem objevila kaktus vyhozený z květináče. Podezřívala jsem Ňufák, že když kaktus nemůže ožvýkat, tak se rozhodl ho aspoň zlikvidovat. On totiž jinak všechno zelené musí ožvýkat. Kaktus jsem měla dočasně daný na kraji stolu u počítače, kde je místo tak akorát na ten květináč.
Vzala jsem kaktus, dala ho zpět do květináče a další den jsem ho našla na zemi. Tak se to opakovalo ještě několikrát a říkala jsem si, že někomu ten kaktus asi musí hodně vadit. Až jsem pak seděla u počítače a Ňufák vyskočil na stůl. Zachtělo se mu na okno, ale místo aby na parapet skočil rovnou ze země, tak to vzal tady tou "zkratkou". Když chce ze stolu na okno, tak se musí protáhnout kolem počítače, právě tam, kde jsme měla daný ten kaktus.
A tak jsem v přímém přenosu viděla, jak se Ňufák protahuje kolem monitoru a bere s sebou i ten kaktus. Takže to nebyl úmysl, ale několikrát opakovaná nehoda. Ňufák se prostě musela cpát tam, kde bylo nejmíň místa a u toho prostě vyžduchl kaktus na zem. Nakonec jsem ten kaktus dala přece jen jinam. Tak snad to přežije. Myslím, že tady ten je ale dost odolný. Je sice obyčejný a z darovaného odřezku, ale od té doby co ho mám, už jsem z něj odřezávala dvakrát. Ještě jsem měla jeden kaktus koupený v hobbymarketu, ale ten mi jaksi celý seschnul a pokroutil se. Buď to byl nějaký vadný kus, nebo ty v obchodech nejsou tak odolné. Nebo mu možná jen nevyhovovaly domácí podmínky.
Na jaře mám vždycky nutkání koupit si nějakou rostlinku. V hobbymarketech a zahradnictví je toho plno a je těžké odolat. Minulý rok jsem si tak koupila bazalku v květináči a jak myslíte, že dopadla? Samozřejmě si na ní pochutnal tady ten nenechavý kocour. Je tedy bezpečnější, když se na kytičky a rostlinky zajdu podívat do obchodu nebo k někomu z vás na blog. Kaktusy a rýmovník Ňufákovi nejedou, takže to je jediná zeleň, kterou doma mám. Absence dalších rostlin je ale jen zanedbatelnou daní za milou kočičí společnost. Prostě někdo má kytky, někdo kočky.
Měla jsem pocit, že jsem tenhle příspěvek včera okomentovala...
OdpovědětVymazatnevadí. Doporučuji šantu, tu prý kočky rády okusují a dělá jim dobře.
Lili, měj příjemný den. Helena
Pro jistotu jsem se znovu dívala do přehledu článků, ale mezi zveřejněnými je dnes. Kdo ví, kam se poděla předchozí verze... Děkuji :-)
VymazatLili, já ten článek určitě četla taky, dokonce myslím, že v neděli (včera jsem byla celý den s Lízou v ZOO, tak jsem PC ani neotevřela). Občas se dějí věci mezi nebem a zemí ;-).
OdpovědětVymazatPěkný den
Tak to jsem z toho jelen :-D Já jsem tento svůj ztracený článek po jeho zmizení nikde nenašla... No, asi to bude jak říkáš... některé věci prostě člověk nevysvětlí :-)
VymazatŇufák vypadá tak nevinně.Okusování kytek znám.Včera,když jsme přijeli domů měla jsem květ hyacintu ohnutý.Tak nevím,zda se o to postarala Modřinka,když si chtěla ukousnout listu.Květ jsem podepřela a snad dobrý.Přitom má kočičí trávu,ale ona raději,co si najde sama.Hezký den
OdpovědětVymazatNo, vypadá jako neviňátko, ale už na něm poznám, když má za lubem zase nějakou lumpárnu. No, aspoň se nenudíme. Kytky asi budou zajímavější, než tráva. Kdybych tu chtěla mít kytku, musela bych květináč s ní pověsit ze stropu :-D
VymazatKrásný kočičák. 👍🐱 Ještě, když jsme měli kočku, jsem nechápala, kam jsou ty potvůrky schopné se vecpat. Jsou mnohdy jako Houdini.
OdpovědětVymazatNo, nad tím zůstává někdy rozum stát. Kočky jsou zkrátka zábavnými společníky... a i po těch letech, co je mám, mě dokáží překvapit :-)
VymazatMně se Ňufák líbí, na té první fotce je bezva. ☺ Právě ty zážitky s domácími mazlíčky jsou nejlepší. Můj otec, když šel do ID, pořídil si dva kanárky. Je fakt, že krásně zpívali, hlavně jeden, když zapadalo slunce a svítilo do kuchyně, kde měli své sídlo, to byl koncert! Ale nějaké zvláštní zážitky s nimi si nepamatuji.
OdpovědětVymazatJeště bys mohla napsat, jak ti "kocouři" přišli ke svým jménům, třeba právě Ňufák. Ať se mňoukacímu spolku daří! ☺
On je takový neposeda :-) Moc si nedovedu představit, jaké zážitky můžou být s takovými opeřenci... a to proto, že život s nimi neznám. A to je zajímavý námět na článek, děkuji :-)
Vymazat