Jak začnu dělat něco v kuchyni, okamžitě se objeví nějaký asistent... a to i v případě, když všichni do té doby spali. Mám pocit, že moje činnost v kuchyni je pro kočky jasný signál, aby vstaly, protože jinak si to nedovedu vysvětlit...
Takový Ňufák, ten přijde pokaždé, i když krájím jen brambory. To víte, co kdybych náhodou zrovna krájela maso a mu to uniklo. To přece nemůže dopustit.
Takže když se u nás krájí maso, tak je z toho pozdvižení. Vždycky mám nějaké odřezky, které se mi nelíbí, ale kočky si pak na nich pochutnají. Strávnici nedočkavě čekají na kousek masa.
Prostě máma má maso a my to maso chceme, moc. "Mámo, déééééj", kvičí Ňufák a natahuje se až na linku. To si vždycky říkám, že ten kocour je nějaký moc dlouhý.
"Mámo, rychle, už mi to maso déééééj."
Míma také dostane kousek. Kvůli masu se pěkně postaví na zadní a tlapky má pěkně mrštné, je to šikulka. Další kousky už tady těm mlsounům dám do misek. No a jestli se ptáte, kde je Koblížek, tak ten tady toto krájení zaspal.
Krmení draví zvěře :o)
OdpovědětVymazatRoztomilé fotky! Krájení v kuchyni zajímá i Aarona, to je jasné - na maso jsme ho nenaučili, ale miluje sýr. Přesně jak píšeš, i kdyby hluboce spal, jak se vezme do ruky a to v jakémkoli balení, mám ho u nohou :o)
Přeji tobě i tvé smečce hezkou sobotu, Helena