Návštěva restaurace "420"

 Psala jsem tady o naší cestě do Prahy, kterou jsme podnikli v září. Další výjezd do hlavního města jsme absolvovali ještě v prosinci, kdy byla naším cílem restaurace s docela prostým názvem - "420".

Restaurace se nachází na Staroměstském náměstí, kousek od orloje. Za projektem restaurace, která má jméno podle telefonní předvolby do České republiky, stojí mimo jiné i Radek Kašpárek, který je držitelem michelinské hvězdy a je známý z pořadu "Master Chef Česko" a nebo "Souboj na talíři".

Návštěva této restaurace sice člověka donutí sáhnout hlouběji do kapsy, ale po pravdě, v restauracích kolem Staromáku je obecně dost draho... A musím říct, že tady se to vyplatí. V této restauraci jsme byli po druhé a pokaždé to byl skvělý nejen gastronomický zážitek.

Prostory v zastřešeném vnitrobloku jsou velice zajímavě vyřešené. Tady je dobré zvednout hlavu vzhůru a rozhlédnout se kolem. Ve sklepních prostorách se pak dají zakoupit různé pochutiny, které si člověk může odnést s sebou a teď si říkám, škoda, že jsme tam nešli. Tak třeba zase někdy příště.

Co ale bude v restauraci důležitější, než vzhled interiéru, bude to, co je na talíři. Jídla jsou tady pojatá vcelku moderně a ten servis je skvělý, opravdu na úrovni.

Po té, co jsme si objednali, nám donesli "amis buš", což je takový malý předkrm podávaný ještě před přinesením jídla, které jsme si objednali. Je to taková chuťovka, která má zpříjemnit čekání na jídlo a naladit chuťové pohárky. V našem případě to byl dýňový krém, vynikající pečivo, delikátní paštika a smrkové máslo. Jen co jsem ochutnala dýňový krém, který byl velice zajímavý, hlavou mi hned proletělo, jak je to sakra dobré.

Pak přišel samotný předkrm, který jsme si objednali. U mě to byl marinovaný kachní pršut s lanýžovým vinagretem, našlehaným sýrem, fermentovaným rybízem, nakládanou řepou a k tomu škvarkový koblížek plněný kachní paštikou. Kachní pršut jsem ještě neměla, a když už jsem tu byla, tak jsem si řekla, že to vyzkouším. A jaká to byla dobrota.

Pak přišel hlavní chod a na ten jsem si vybrala grilované vepřové žebro, které bylo dost vysoké, ale maso na něm se úplně rozpadalo. Žebro bylo posazené na okurkovém salátku, který byl příjemně kyselý a k tomu byla přilitá omáčka z uzených kostí. Bramborová kaše s kroupami, se smaženým křenem a hnědým máslem byla podávaná zvlášť.

Nakonec jsem si dala i dezert... a to ten, který mě zaujal svým názvem - "Vzpomínka na Katowice". Byla to jemně našlehaná krupicová kaše se skořicí, povidly, krémem z kakaových bobů, přepuštěným máslem a zmrzlinou ze zakysané zmrzliny. K tomu katowická rurka plněná pařížskou šlehačkou. Byla to mňamka, stejně jako všechno ostatní. Jen škoda, že jsem se nezeptala, proč se to tak jmenuje. Manžel měl jako dezert "Šodó 420", což byla žloutková pěna s krémem z vlašských ořechů, citrusovým sorbetem, pomerančovým gelem a oříškovým máslem. K tomu byla ještě rozpečená brioška v kořeněném sirupu, plněná rumovým krémem.

Na pití jsem měla smrkovou limonádu a na závěr jsem si dala capuccino. Běžně kávu nepiju, jen občas, když někde jsme. Na jídle jsem si opravdu pochutnala a ještě teď na to vzpomínám. Jestli čtení tohoto článku rozdráždilo vaše chuťové pohárky a začalo vám kručet v žaludku, tak já jsem na tom při psaní byla stejně a úplně jsem měla chuť si něco dát.

Trhy na Staromáku jsme okoukli jen tak okrajově, protože jsme se shodli, že nemáme chuť se prodírat mezi lidmi. I tak mi ale přišlo, že je to tady lepší, než když jsme tu byli před dvěma lety. A co vy, máte také nějaký gastronomický zážitek, který vás nějak oslovil, ať už v jakémkoliv smyslu?