Obří návštěva na letišti

 Měla jsem za to, že jsem tady dávala fotky letadla DHL, které jsem "ulovila" pomocí foťáku, ale vypadá to, že ne. Zjistila jsem, že už je to dlouho, co jsem naposledy dávala příspěvek s fotky letadel. Budu to muset postupně napravit, protože se mi toho nastřádalo docela dost a některé snímky se mi zdají docela povedené. Ovšem než toto všechno přijde na řadu, přednost dostane jedna obrovská a významná návštěva. A ne, žádnou celebritu nečekejte... i když ono to vlastně svým způsobem celebrita je.

Na letiště nám zavítalo obrovské letadlo. A tím myslím opravdu obrovské, normální letadla, s kterýma člověk lítá na dovolenou, oproti němu vypadají jako malá koťata vedle velkého vypaseného kocoura. Prosím, přivítejte gigantický Antonov - 124 - 100.

Antonov je opravdu gigantus. Navíc toto člověk nevidí každý den, tak se nedivím, že když se takový stroj objeví, je letiště vzhůru nohama. Kdo si ho nevyfotí, jako kdyby nebyl.

Tomuto obříkovi se také říká Ruslan a typ toho letadla je sovětského původu. Od roku 2014 jsou s výrobou tohoto letadla problémy kvůli napjatým vztahům mezi Ukrajinou a Ruskem. 

Jsme mrňavé letiště, Antonov je obří a zabere nám tu opravdu hodně místa. Rozpětí křídel má více než 70 metrů. Letadlo má čtyři motory, váží zhruba 175 tun a  může přepravit náklad o váze cca 150 tun. Jsou to nepředstavitelné cifry a člověk se diví, jak se takový kolos vůbec odlepí od země. Do nádrže se vleze maximálně 348 740 litrů paliva, což je v přepočtu 278 992 kilogramů.

Nákladový prostor je obrovský. Vleze se sem například několik desítek automobilů.

Nad nákladovým prostorem je ještě pilotní kabina a paluba a dostanete se tam po po takovém žebříku.

Antonov při západu slunce.

Měla jsem štěstí, že v den, kdy odlétal, jsem měla zrovna směnu. Něco takového je událost, a kdo mohl, tak se díval. Odlet Antonova jsme vyhlíželi nejen my na letišti, ale také spousta nadšenců kolem letiště.

Když takový obr nahodí motory, je to rachot.

Jen škoda, že bylo zrovna zataženo, což pro pořizování fotek není ideální.

Antonov rachotí a duní a neomylně se žene vpřed po dráze, aby co nevidět odlepil od země.

Tady jsem ho zachytila už v dálce, jak letí. Třeba zase někdy přiletí a za lepšího počasí. Nejsem sice žádný znalec letadel, ale jsem ráda, že mi zrovna vyšla směna a mohla jsem se podívat.