Zoo v Ranua

 V zoo už jsem nějaký ten pátek nebyla, ale na naší dovolené jsem to napravila. Zoo v Ranua (nebo chcete-li "Ranua resort wildlife park") jsem si vytipovala jako jeden z cílů, který jsme chtěli navštívit... a klaplo to.

Zoo v Ranua se nachází jižně od Rovaniemi, asi hoďku cesty autem. Musím říct, že to byla opravdu pohodová cesta, a to i kvůli okolní krajině. To jsem si užívala každý přesun autem, doslova jsem se kochala :-) Ovšem pokud by sem někdo jel s tím, že uvidí žirafy a tygry, ty by tady hledal opravdu marně.

Tady člověk uvidí jiná zvířata... ta která se vyskytují v severské a arktické krajině. Tato zoo, otevřená v roce 1983, je nejsevernější ve Finsku a co se týče ve světě, tam se v tomto řadí na druhé místo. I když spíše než zoologickou zahradou bych to nazvala velkým lesoparkem se zvířaty.

Člověk tu něco nachodí, ale určitě se tady neztratí. Kromě asi padesáti druhů zvířat se tu člověk může také občerstvit, nakoupit suvenýry a v těsné blízkosti také ubytovat. Otevřeno je zde každý den a vstupné pro dospělého vyjde v přepočtu zhruba na 650 korun, což se na naše poměry může zdát docela dost, ale zase když už jsme tady, byla by škoda se nepodívat. Byla jsem celkem vyjevená z toho, že jsme tu mohli zaparkovat zdarma, to u nás by se nestalo. Kopeček zmrzliny, kterou jsem si tu dávali, nás vyšel na necelé čtyři eura, což je za zmrzlinu dost, ale na druhou stranu to spíš než kopeček byl pořádný kopec, který vydal tak za dva klasické. No dlouho potom jsem nejedla. Všude v areálu byla spousta zeleně, také tu bylo vkusné dětské hřiště a člověk narazil i na pitnou vodu...

To bych nebyla já, abych pítko nevyzkoušela. Navíc bylo teplo, nějakých 27 stupňů, takže čerstvá voda přišla vhod.

Borůvčí, kam se podíváš... Jediné štěstí, že bobulky na keříčcích nebyly zralé, jinak bych asi neodolala. Narváno tady nebylo, lidí tak akorát, ovšem čeho tady bylo na můj vkus až příliš, byli komáři. Ti se v hojném množství vyskytují hlavně v lese, takže prostředí zooparku bylo pro ně jako dělané. Nakonec jsme museli vytáhnout i repelent, jinak by nás ty potvory sežraly. Docela by mě zajímalo, jak to v létě dělají místní...

Zaujala mě sekce s ptactvem, a to především různé druhy sov.

U jednotlivých zvířat byly také cedule s informacemi a to jak ve finštině, tak i v angličtině, takže i s mou skromnou znalostí angličtiny jsem si občas něco přečetla.

Občas musel člověk v té zeleni trochu hledat, byla to taková hra s názvem "najdi zvíře".

Tady je puštík vousatý.

Jsem docela bystrý pozorovatel, takže jsem odhalila i tady tu nenápadnou sovičku sedící u kmene stromu.

Ovšem tady ten výr se nedal přehlédnout a budil docela respekt.

Kuk! Občas se mi podařil i takový záběr. Tady mi dost pomohlo to, že jsem měla nasazený delší objektiv, s kterým jsem si mohla zvířata pěkně přiblížit. Zoo funguje také jako záchranná stanice a pokud někteří jedinci nejsou po vyléčení schopní vrátit se k normálnímu životu, jsou umístěni zde. A to by pro tentokrát stačilo, další zvířectvo si ukážeme zase v pokračovacím článku :-)