Pestrý (kočičí) týden

 Tady v tom našem "kočičím světě" se pořád něco děje. Venku se to už opravdu vyletnilo a celkově mám takový pocit, že je šrumec... ať už doma nebo v práci. To jsem si tak v hlavě dávala dohromady, co všechno bylo zhruba za poslední týden... a bylo toho dost, tak se na to pojďme podívat.

V práci teď trávím docela dost času. Je léto a lidé chtějí na dovolenou k moři, což je celkem pochopitelné. Kdybych měla počítat, kolikrát jsem třeba za poslední týden slyšela větu "ale mně spadnou kalhoty" po výzvě na sundání opasku a nebo bájné heslo "ale v Praze po nás nic takového nechtěli", tak dojdu na dost vysoké číslo. A kdybych za každou takovou vyslechnutou věc dostala padesát korun, tak bych byla milionář. Ne každý to ale myslí zle, a když se opět jeden pán usmíval, že mu pak spadnou kalhoty, tak jsem to už nevydržela a se smíchem nadhodila, ať si vezme příště radši tepláky... A víte co? Pán se tam smál na celé kolo a pak říkal, že to je dobrý nápad.

Také jsem teď měla několik dobrých příležitostí pořídit pěkné fotky letadel... a víte co? Docela jsem to projela. Měla jsem objížďky v čase, kdy bylo opravdu dobré světlo a zrovna něco přistávalo a odlítalo... a já si samozřejmě nevzala foťák. No, ne vždy všechno vyjde, jak by mělo. Stejně mi to nedalo a cvakla jsem něco na mobil. Bylo u nás obrovské nákladní letadlo a to se mi docela dobře povedlo zachytit, takže brzy zase můžete čekat článek se střípky z letiště.

I my se pomalu chystáme na dovolenou a také využijeme leteckou dopravu. Dokonce budeme přestupovat na jiný let, tak jsem na to zvědavá. Pomalu si dávám dohromady nějaký seznam míst, které tam chceme navštívit, plus mám ještě pár dalších v záloze. Nakonec se všechno stejně bude odvíjet podle počasí a podle toho, jak budeme stíhat, takže žádný stres. Ale řeknu vám, jezdit kurzorem po mapě a listovat v průvodci, to je moje, takže si toho teď užívám. 

Na dobu, kdy budeme na cestách, jsem kočkám objednala profesionální hlídání. Ještě nikdy jsem to tak neměla, tak jsem zvědavá. Hlavně jestli vůbec někdo vyleze, protože většinou, když k nám někdo přijde, všichni se jdou schovat. Jen u pár jedinců se stane, že aspoň někdo se hned přijde podívat... většinou to bývá Mímulka. Určitě o tom pak budu referovat, protože každý den mi přijde info o kočkách i s fotkou.

No a zase jsme se dostali ke kočkám. Asi nejhlavnější událostí je výlet na veterinu. Všimla jsem si, že Mímulka nějak divně chodí a trochu kulhá na zadní tlapku. Tak jeden den po práci mě partner vyzvedl a jeli jsme směr veterina. Kočku už měl naloženou v přepravce, která byla připoutaná na zadním sedadle. Samozřejmě tomu předcházely obsáhlé instrukce, co a jak, ale nakonec se to prý obešlo bez větších dramat. Jen se jí pak moc v přepravce nelíbilo, tak trochu zpívala. Ale když jsem si přisedla na sedačku vedle, tak se docela zklidnila.

Zkrátka když je panička na blízku, tak je všechno mnohem lepší. Mluvila jsem na ni a škrabkala na hlavě a pod bradou, až se Míma uklidinila a zaujala pohodlnou polohu. Na veterině jsme čekali asi dvacet minut, než jsme se dostali na řadu, což nebylo tak strašné. Po vyšetření nám bylo sděleno, že tady paní kočka mohla klidně někde špatně doskočit, případně by to mohly být počínající problémy s klouby... Myslím si, že pravděpodobnější je první varianta, protože kočka tady kolikrát lítá jako tryskáč a z dvoumetrového škrabadla klidně skočí na zem, místo aby po něm slezla.

Dostala tedy injekci od bolesti a ještě jsme dostali sirup, který máme dávat jednou denně. Za týden si máme zavolat a půjdeme na kontrolu. Zdá se, že to nic vážného není, ale stejně mi ten přístup přišel docela vlažný až strohý. Chápu, že pro veterináře je to prostě práce, ale chyběla mi v tom špetka jakési vřelosti. V jednu chvíli jsem se tam cítila jako idiot a úplně jsem z toho doktora měla pocit, že mi řekne, že si vymýšlím a že kočce nic není. Asi bych na tuto veterinu nešla, ale tam, kde chodím normálně, zrovna jako naschvál nešly dohromady ordinační hodiny a moje směny. Velice ochotně Míma po vyšetření zalezla do přepravky a asi tak půlku cesty domů byla ke mně otočená zády a trucovala. Doma vyběhla z přepravky a dostala extra porci mazlení, což se jí samozřejmě moc líbilo.

A co by to bylo za článek, kdyby tu nebylo nic o Ňufákovi? Pořád má teď oblíbenou schovku pod peřinou a my ho pak marně hledáme po celém bytě. On tam totiž klidně usne, takže pak se ani neozve, jen ve mně vždycky hrkne, kde ten kocour zase je, než si na to vzpomenu. Chtěla bych napsat, že tentokrát mi nikde nic nesežral, ale to není tak úplně pravda. Před pár týdny jsem si koupila bazalku v květináči a nedávno jsem zjistila, že se na ni Ňufák chodí pást. Nejdříve jsem si totiž všimla několika okousaných listů a pak jsem viděla, jak tam zase čmuchá, takže mi bylo jasné, odkud vítr vane. Tady ta rostlinka ho totiž zajímala hned, jak jsem ji donesla domů...

Přišla nám zase zásoba krmiva, takže se samozřejmě muselo všechno zkontrolovat a vybalit. Hlavní kontroly se ujal ten náš mourovatý výlupek, ostatní to pozorovali spíše z dálky, Všechno bylo nutné očichat, okousat rožek krabice a pak do ní vlézt. Nová krabice, to je vždycky zábava, tak jim ji na chvíli nechám, ať z toho něco mají. Také se mi v kuchyni stala taková menší nehoda, a to že mi na zem spadl kelímek se zakysanou smetanou a při dopadu praskl, takže smetana byla všude. Ale přiběhl Ňufák a velice ochotně se dal do úklidu. Olizoval se pak až za ušima.

Jak se teď oteplilo a vyletnilo, tak doma začalo období, kdy si kočky často lehají na zem. Ony se tak chladí a klidně na zemi i usnou. To se vždycky jen podívám, kde kdo leží, abych měla přehled. Vypadá to tady potom jak v nějaké kočičí lehárně. Ještě že tady těch koček nemám třeba deset, protože kdyby si každá někam lehla, tak bych tady musela kličkovat jako zajíc. Dost na tom, že třeba Koblížek si lehá přímo doprostřed chodby, takže ho pak musíme překračovat :-) On vůbec umí bezvadně zavazet, to mu opravdu jde. Pořád ještě jsem si nekoupila další plátna na malování, tak zatím jen sbírám nápady a přemýšlím, co namaluju. Celkově teď nevím, co dřív, ale určitě se vše potřebné dostane na řadu.