Moje záliby

 Člověk může mít různé záliby, něco ho baví třeba jen nějakou dobu, naopak něčemu se věnuje dlouhodobě. Někteří byste u mě aspoň jednu takovou zálibu kromě blogování určitě dovedli uhodnout, tak se na to pojďme podívat.

Nebudu to řadit podle nějaké oblíbenosti, ale kdyby ano, tak na prvním místě by rozhodně byly kočky. To je prostě oblíbené a snad každý to o mě ví. V současnosti mám doma tři zástupce tohoto živočišného druhu a věnuju jim docela dost svého času. Každý den je krmím, doplňuju jim vodu a čistím jejich kadiboudy. Samozřejmě také vyžadují moji pozornost a někdy docela intenzivně. Třeba když přijdu domů, na chodbě vypukne hysterie a všichni se mi motají pod nohama... no v ten moment mám pocit, že ty kočky nejsou jen tři, ale je jich aspoň deset. Mazlím se s nima, hraju, také je často pozoruju a fotím. Také jsou číslem jedna v mých článcích tady. Byla by škoda aspoň některé fotky a jejich vylomeniny nezužitkovat. Můj zájem o tyto milé tvory se projevuje i jinde, třeba v mé knihovně, kde mám docela dost čtení s kočičí tématikou a také mám s nimi dost věcí, jako je třeba oblečení, hrníčky, atd. No prostě kočky, kočky a zase kočky.

Musím zmínit také knížky. Čtu ráda a občas docela dost, to mě baví. Co si pamatuju, četla jsem už jako dítě a nějak mi to zůstalo. Je to pro mě příjemný relax a vyplnění volného času a pohled na knihy srovnané v policích mě těší. Svého času jsem hodně chodila do knihovny, ale momentálně toho nějak nejsem schopná, takže čtu z vlastních nepřečtených zásob, nebo knihy darované. Občas si nějakou koupím, občas zase jinou pošlu do světa. Je to takový koloběh života, nebo spíše koloběh knih. Knihovnu (ani byt) nemáme nafukovací, takže se snažím v pořizování nových titulů krotit. Třikrát si rozmyslím, než si nějakou knížku koupím, zda ji opravdu potřebuju. Ono pak poslat nějaké knížky zase o dům dál pro mě není jednoduché, i když se mi třeba úplně nelíbily... je to divné, ale já to tak prostě mám, ale snažím se to překonávat. Občas nějaké věnuju do aukce pro kočičí útulek, který si je vydraží a získá nějaké korunky pro své svěřence. Takto si to odůvodním, a přesvědčuju svůj mozek, že to bude pro dobrou věc, když budou mít kočičky na krmivo. Třeba před dvěma až třemi lety jsem si jich pořizovala docela hodně, ani jsem to nestíhala číst... dnes už jsem na tom o poznání lépe. Ono to pořizování také může lézt trochu do peněz, takže se dost koukám po slevách nebo si za menší peníz knížku pořídím takzvaně z druhé ruky. pokud je v dobrém stavu, nevadí mi to. Zrovna tu mám na hromádce několik kousků, které hodlám vyslat do světa. Přemýšlela jsem, že bych je dala sem a pokud by někdo měl o nějakou zájem, mohl by se ozvat. Samozřejmě by to bylo zdarma, nebo by šla i výměna kus za kus, musím to ještě promyslet. Čtení je zkrátka moje, až jsem se o tom docela rozepsala. Návštěva knihkupectví je vždycky taková sázka, jestli si odtud něco odnesu nebo ne. Jen tady z tohoto regálu bych si určitě vybrala několik kousků. No a samozřejmě, že doma tu hromadu knih dozoruje vykulený Koblížek...

Pokud mě znáte, víte, že ani tvoření mi není cizí. Když je chuť a nálada, maluju a kreslím. Používám akvarelové a akrylové barvy, ale také pastelky, tužku, prostě všechno možné. Toto mě také bavilo vždycky, možná bych ještě někde vyštrachala některé své staré výtvory. Vytvářím vlastní věci, ale také zkouším různé podle návodu, ať už se jedná o techniku nebo motiv. Někdy se to povede a jsem spokojená, někdy moc ne,. Říkám si, že důležitá je také ta radost z procesu, ne jen samotný výsledek. Jen tedy někdy mám problém k tomu zasednout, vzít do ruky ten štětec nebo tužku a prostě začít. Víte, kolikrát mám i v hlavě nějaký nápad, nebo motiv, vím přesně, jak bych to chtěla udělat, ale ono to prostě nějak nejde ven. Jako kdyby tomu stálo něco v cestě, jenže já nevím, co to vlastně je. Na čas se vymlouvat nebudu, vím, že tam problém není. Snad se mi podaří odstranit příčinu tohoto problému a zase to rozjet. Kouká tady na mě spousta prázdných pláten a výkresů, které jen čekají na svou barevnou vrstvu a já bych ráda každému z nich dala nějaké barvy. Tady můžete vidět něco ze samotného procesu tvoření. Ten druhý obrázek stále ještě nemám hotový.

Co bychom tu měli dál? Nedávno jsem tu v jednom článku ukazovala, jak s kočkama skládám puzzle. Ano, to je také moje velká záliba, kterou v tomto výčtu nesmím opomenout. To mě také bavilo vždycky a vydržím  u toho sedět opravdu dlouho, kolikrát i do noci. To je pořád "ještě jeden dílek" a pak je najednou půlnoc, ani nevím jak. Nemůžu se od toho odtrhnout a pokud mám doma zrovna rozeskládané puzzle, je pro mě problém jít dělat něco jiného. Když je tu puzzle, tak se prostě musí skládat a hotovo. Moje největší zatím mělo pět tisíc dílků, to bylo něco. Tam ale bylo několik různě barevných částí, takže jsem se vždycky mohla zaměřit na tu jednu a nebylo to zase tak složité. Občas, když mám chuť a nemám zrovna žádné opravdové puzzle po ruce, skládám online na počítači. Tam to samozřejmě nemá tisíc dílků, takže je to na chvilku, ale i to občas postačí. Můžu také sudoku a osmisměrky. A tady malé opáčko, jak to vypadá, když se u nás skládá puzzle (což jste nedávno mohli vidět v jednom z článků) :-D

Tak to by byly takové moje nejhlavnější záliby. Samozřejmě mě baví také další věci, ale to jsou spíše méně frekventovanější záležitosti, takže bych je tu úplně samostatně nezmiňovala. Docela mě baví péct, ale to dělám jen někdy, když se mi opravdu chce. Když se do toho totiž nutím, tak to pak moc nedopadne. Fajn je i vaření, procházky a cestování. Hodně mě zajímá Finsko, ale zase úplný odborník na něj také nejsem. Je to zkrátka můj oblíbený stát, o kterém si ráda něco přečtu, nebo ho ještě raději navštívím. To je taková moje srdeční záležitost, o které tady určitě ještě uslyšíte. Moje záliby jsou spíše takové klidné, ale mně to tak vyhovuje, ve volném čase si ráda odpočinu a u těchto věcí to jde opravdu dobře. Každý by si měl najít to svoje, co ho baví. Co myslíte vy? Máte také nějaké koníčky, kterým se věnujete dlouhodobě?