Naše kočičí smečka

 Dneska to bude takový kočičí rychlo report. Čtyři kočky, čtyři fotky. Ke každému to bude něco, takže si nikdo nebude závidět.

Koblížek zařezává. Když se spí, tak se spí. Kočky se nemají budit, tak ho nechávám v klidu. Však on přijde, až se vzbudí a bude potřebovat pozornost a péči. To zase o sobě dá vědět, a pěkně nahlas. Koblížek se umí ozvat.

Ňufákova specialita - sednout si někam poblíž a dělat, že tam je čistě náhodou. Tváří se, jako kdyby nic, ale usadí se tak, aby ho nikdo nepřehlédl. V tichosti vyskočí na stůl a sedí tam jako pecka.

Kdo ale nesedí jako pecka, je tady ten mrňavej. No dobře, už tak mrňavej není, ale je to pořád pěkné kvítko. Do všeho se montuje a myslím, že z toho už nevyroste. Posledně jsem tak spolu dávali nový chránič na matraci a prostěradlo. To byla velká zábava, Ivan poskakoval jako gumový míček a všechno se to snažil ulovit. Co na tom, že mi to pak trvalo dvakrát déle než normálně.

A ještě naše krasavice Míma, ať to máme komplet. Vyspávat na dečce na okně, to by jí šlo. Hlavně když odtáhnu žaluzie, nechám větrat, parapet utřu a tu dečku tam dám čistou, nebo nově povlečený polštářek. Jo, to je servis. Kočky to u nás mají zkrátka dobře zařízené.